Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na většině území zůstává vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů neuspokojivá a letošní suchá epizoda dosáhla letošního maxima. Na více než 92 % území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském, a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 19. 8. v celém profilu na 97 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 94 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 95 % území tedy výrazně více než před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 92 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 63 % což je výrazně více než před týdnem a zatím představují prozatím vrchol letošní suché epizody.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se zvýšil díky kombinací vysokých teplot a nedostatku srážek. Nejhlubší deficit nadále zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského i Moravskoslezského a dále oblasti kraje Plzeňského a Karlovarského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 19. 8. vyskytuje deficit na prakticky celém území. Přičemž na 97 % území je deficit nejméně 20 mm, na 64 % pak deficit nejméně 40 mm a na téměř 23 % území chybí mezi 60-100 mm.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území horší než je obvyklé s výjimkou Frýdecko-Místecka, Javornicka a v regionech na jihu Čech. Došlo na předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, který dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. Nejvýraznější zhoršení kondice vegetace pozorujeme ve středu a na severozápadě a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a Belgii a také v částech Polska a Běloruska. A naše odhady potvrzují zprávy od našich respondentů.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu pokračoval na většině území snižování vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 64 % stanic, v 10 až 50 cm je na 51 % stanic a v 50-100 cm na 63 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení na celém sledovaném území snad s výjimkou oblasti Belgie, Nizozemí a Dánska, kde se však situace nezměnila radikálně. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast nadále zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace s výjimkou některých regionů v Karpatském oblouku a v Maďarsku. Jinak se se ale na jihovýchodě domény jeví situace jako neobvykle dobrá. Naopak po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v Německu, v oblasti BENELUXU a na jihu Dánska. Kondice vegetace v těchto regionech je až 25% horší než je obvyklé. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku a v některých regionech Slovenska.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (20-26. 8. 2018) bude pokračovat teplé a suché počasí, které bude výrazně ukončeno v pátek a o víkendu přechodem studené fronty, která by se měla nad střední Evropou vlnit. Tato fronta by měla podle současného výhledu přinést i větší množství srážek. Na větší části území by měly být sice úhrny okolo 10-20 mm/týden, ale v místech s výskytem lokální bouřky i okolo 40 mm/týden. Fronta se bude vlnit hlavně nad Slovenskem, ale svým okrajem by měla zachytit výrazněji i východní část Moravy, kde může spadnout za týden i 60 mm (v Beskydech až 90 mm/týden). Poloha fronty je ale velkou nejistotou, takže se předpověď může během týdne ještě změnit. Až do pátku bude stále tropické teploty, kdy maximální teploty budou šplhat až k hranici 35 °C. S příchodem fronty by se mělo významně ochladit. O víkendu se budou pohybovat maximální teploty vzduchu okolo 20°C. Poté začnou teploty opět postupně růst. Sucho se bude zpočátku tohoto týdne stále více prohlubovat a to převážně v povrchové vrstvě 0-40 cm, která je na tom v současnosti o trochu lépe než hlubší vrstvy. S příchodem fronty se naopak zlepší stav sucha v povrchové vrstvě. Ve čtvrtek by měla mít většina republiky relativní nasycení v povrchové vrstvě pouze mezi 10-20 %, po frontě by se stav mohl zlepšit na 20-30 %. V místech s intenzivním deštěm i na 40-50 % relativního nasycení. V hlubších vrstvách 40-100 cm k výrazné změně po srážkách nedojde. Sice se plocha s výjimečným a extrémním suchem zmenší, ale zde jde o dlouhodobý stav, který se hůře zlepšuje.
Podle dlouhodobého výhledu GFS ensemble se po plánovaném víkendovém ochlazení teplota vrátí k normálu v polovině příštího týdne. Teploty do 5. září by se pak měly držet na průměrných hodnotách. Srážkově asi nejbohatší bude právě období od pátku 24. 8. do úterý 28. 8. 2018. Měsíční výhled modelu ECMWF je optimističtější a slibuje nadprůměrné teploty vzduchu až do půlky září (samozřejmě s výjimkou krátkodobých výkyvů). Srážkově předpokládá, že období bude normální.
DLOUHODOBÁ PROGNÓZA 26. 8. – 13. 10. 2018
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovati když s příchodem studené fronty na konci týdne může dojít zejména na východě území ke zlepšení situace.
Existující deficit vláhy ale nadále predisponuje prakticky celé území k nižšímu než obvyklému nasycení až do poloviny druhé dekády září. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do poloviny října, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015
