Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zlepšilo především v povrchové vrstvě. Situace však zůstává nadále na téměř polovině území neuspokojivá, zejména na jižní Moravě. Navzdory vydatným srážkám v druhé polovině týdne se nedostatečné nasycení vláhou v hlubší vrstvě dokonce prohloubilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na více jak ⅖ území, dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje ¼ ČR. U téměř ⅕ území přetrvává pokles pod hranicí, u níž dochází k projevům sucha. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 22 % území (tj. o 6 % méně než před týdnem), zatímco nedostatek zasahuje téměř ⅖ území (oproti ⅓ v minulém týdnu). Stres suchem zasahuje již přes 11 % plochy a situace je tak v hlubší vrstvě horší než před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na méně než 1/5 území (oproti 70 % ve druhé dekádě května), zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 35 % území (tj. pokles o 12 % oproti minulému týdnu). Výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje stejně jako v minulém týdnu 9 % území. Půdní vlhkost tak výrazně zaostává za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila, ale jen mírně. Pokračovalo lokální zlepšení situace v oblasti východních Čech a celkově příznivý vývoj v povrchové vrstvě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na 1/10 území (stejně jako minulý týden). Hlubší vrstva je zasažena téměř z ⅕, zatímco povrchová vrstva prakticky vůbec. V této vrstvě bylo zlepšení situace oproti počátku jara nejvíce patrné. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají jen 5 % plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na necelém 1 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na Moravě a jihu Čech pokračoval pokles půdní vlhkosti v orniční vrstvě, naopak v západních a středních Čechách došlo k jejímu růstu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 32 % stanic a v 50-100 cm na 25 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 VVK) se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 11 % stanic, v 10-50 cm se nevyskytuje a v 50-100 cm na 6 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách v Čechách, nejnižší především v nížinách na jižní a střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V okresech Znojmo a Břeclav pozorujeme nadále negativní projevy sucha na vegetaci, i když oproti minulému týdnu se situace v této oblasti také mírně zlepšila. Na většině zbývajícího území se drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme dokonce pozorovat zlepšení stavu kondice vegetace v Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji. Toto zlepšení je spojeno s vyššími úhrny srážek v druhé polovině minulého týdne. Očekávaný další vývoj vláhové bilance se zřejmě projeví v pokračování zhoršené kondice vegetace na jihu území.Tomu odpovídá i prognóza výnosů, která signalizuje výrazné snížení výnosů proti roku 2016.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 138 zpravodajů z 51 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že v povrchové vrstvě se situace oproti předchozímu týdnu opět zhoršila zvláště na východě území. Na počátku týdne podle zpravodajů dominoval suchý stav půdy s výjimkou východních a místně i západních Čech a do jisté míry i severní Moravy. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než třetiny z nich jako extrémně suché. Hranice suchem postižených oblastí probíhá přibližně severní hranicí krajů Ústeckého, Středočeského, Vysočiny a středem kraje Olomouckého. Na sever od této pomyslné hranice je situace lepší i co do nasycení půdy. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány opět negativněji než v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 19 a 23.6., kdy se situace ještě výrazně zhoršila. Výhledy jsou negativní jak pro obilniny a řepku tak i pro okopaniny a kukuřici. Negativní jsou i zprávy z vinic a sadů. Mezi nejvíce postižené patří okresy krajů Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského Plzeňského kraje a Jihočeského kraje, ale také kraje Vysočina. U 13 okresů (oproti 14 v minulém týdnu) je odhadován významný až zásadní dopad na výnos. Odhady dopadů do výnosů se zlepšily v Čechách, a dosti znatelně se zhoršil výhled pro Moravu. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nejhorší zprávy z oblasti okresů Písek, Příbram, Plzeň-sever, Louny a Litoměřice. V dalších 19 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos (oproti 16 minulý týden) a v 9 sucho, které je prozatím bez dopadů. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Na prakticky celém území ČR s výjimkou okresů Šumperk a Jeseník a částečně oblasti Moravskoslezských Beskyd panuje deficit půdní vláhy, což je nepříznivá zpráva s ohledem na hlavní obilniny a řepku, u nichž je nepříznivě ovlivněna tvorba výnosu. Nadále převažuje mírný deficit do 40 mm, Ačkoli došlo ke zlepšení situace, deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 55 % ČR. Oproti minulému týdnu se zmenšil výskyt výrazného deficitu na úrovni 40-80 mm z 38 na 28 % území. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme i nadále v kraji Olomouckém a Jihomoravském v oblasti severně od Brna.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny, v oblasti Litovelského Pomoraví a také na hranici krajů Pardubického a Královéhradeckého. V posledních třech měsících sucho dosti výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i podél toku Vltavy směrem na západ a na Třeboňsku.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (25.6 – 1.7.2017) jsme na části území České republiky zažili opačný extrém, kdy došlo k prudkým a vydatným dešťům a na některých řekách musel být vyhlášen 1. SPA. Nejvíce srážek spadlo ve středu a ve čtvrtek, a to převážně v Čechách. Denní úhrny na některých lokalitách přesahovaly i 60 mm. Plošněji významnější déšť byl i v sobotu, a to opět v Čechách. V Krkonoších spadlo i přes 20 mm/den, ale v nižších polohách to bylo nejčastěji jen do 5 mm/den. Za celý týden nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Plzeňském a Středočeském kraji, kde spadlo od 80-100 mm/týden. Naopak na Moravu většinou srážky vůbec nedošly a na velké části území byly úhrny jen v řádu několika milimetrů za týden. V první polovině týdne byly maximální teploty nejčastěji od 26-29 °C, kdy na Moravě bylo tepleji než v Čechách. Příliv teplého vzduchu vyvrcholil ve středu, kdy se maxima šplhala na jižní Moravě i k 34 °C. Po přechodu fronty došlo k ochlazení. Citelnější bylo v Čechách, kdy maxima spadla ve čtvrtek ke hranici 19-21 °C. Morava si držela do konce týdne maxima na rozmezí 26-28 °C, v Čechách byla zhruba o 2-3°C nižší. Minimální teploty oscilovaly mezi 10-15 °C. Větrnější počasí bylo spíše v druhé polovině týdne. Nejvyšší rychlosti byly zaznamenány při přechodu fronty ve středu a ve čtvrtek.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
