22. duben 2018

Shrnutí

V uplynulém týdnu (15. 4. - 21. 4. 2018) převládala nad republikou mohutná tlaková výše, která prakticky přinesla letní počasí, které není v dubnu příliš obvyklé. Srážky byly hlavně v neděli a pondělí. Nejvíce srážek bylo vázáno na přechod tlakové níže v pondělí. Ty spadly převážně na severozápadě republiky a to i okolo 20 mm/týden. Na většině území republiky spadlo do 5 mm/týden. Během týdne se postupně oteplovalo a na řadě stanic padaly i teplotní rekordy. Vláhový deficit v půdě se opět mírně zhoršil a to na celém území. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Jihočeského, Olomouckého ale i Středočeského, severu Jihomoravského a také Moravskoslezského kraje. Pouze na 1/20 území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (0,5%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky a počínající sucho zemědělské je kombinováno s počátečními projevy sucha hydrologického. Ve střední Evropě panuje nejnižší nasycení půdy v Rakousku a právě v ČR, kde došlo i ke znatelnému zhoršení jak dokládají naše mapové výstupy pro tuto oblast.

Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se poměrně výrazně zhoršila. Existujícímu deficitu díky prozatím relativně dobrá, ale v nejbližších týdnech se situace začne výrazně měnit. Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v oblasti vymezené poledníky procházejícími Prahou na západě a Brnem na východě a dále pak na severu Moravy a v jižních Čechách. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 22. 4. v celém profilu na 4/5 území. Hlubší vrstva byla zasažena z 70% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 3/5území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/2 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 4%.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy:  Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo zvláště ve svrchní vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 27% území, zatímco relativně dobře nasycen je profil na 1/4 území. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.

Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se začíná prohlubovat a nadále zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje západ kraje Jihomoravského a východ kraje Jihočeského a dále kraje Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy, kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 22. 4. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 9/10 území ČR, nicméně i nadále na méně než 0,5 % území zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm.

Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku.

Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 22.4. Zprávy 153 zpravodajů z 53 okresů (viz. mapa níže) ukazuje stále relativně příznivý stav nicméně s počínající tendencí k vysychání povrchové části profilu. To prozatím usnadnilo zakládání porostů, nicméně je nutné si všimnout, že se zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (třetina respondentů) a negativní vodní bilanci, která je hlášena 14 zpravodaji. V některých okresech (Kladno, Tábor, Zlín) jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, ty však vycházejí jen z malého počtu respondentů. Ve 14 okresech je hlášeno sucho s prozatím malým vlivem na porosty pšenice, řepky a ječmene.

Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle což dokresluje spíše relativní zpoždění nástupu vegetace oproti předchozím letům. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především relativně pozdní nástup jara, kdy se nástup vegetačního období mírně opožďuje oproti hodnotám běžným v období 2000-2017. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke snížení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm a ke stagnaci vlhkosti ve vrstvě 20-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 31 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Situace ve střední Evropě: Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (15.4 - 21.4.2018) převládala nad republikou mohutná tlaková výše, která prakticky přinesla letní počasí, které není v dubnu až tak obvyklé. Srážky byly hlavně v neděli a pondělí. Nejvíce srážek bylo vázáno na přechod tlakové níže v pondělí. Ty spadly převážně na severozápadě republiky a to i okolo 20 mm/týden. Na většině území republiky spadlo do 5 mm/týden. Během týdne se postupně oteplovalo a na řadě stanic padaly i teplotní rekordy. V pondělí a v úterý byly maxima často ještě pod 20°C. Od čtvrtka maxima byla již nad hranicí 25°C. V pátek a v sobotu byly teploty i okolo 28°C. Minimální teploty vzduchu byly časově i prostorově značně proměnlivé a to hlavně s ohledem na noční oblačnosti. Nejchladnější noc a ráno bylo ve středu, kdy minima padaly i bodu mrazu. Proudění bylo v uplynulém týdnu slabé a to převážně od středy do konce týdne, kdy se průměrné rychlosti pohybovaly jen mezi 1-2 m/s.

Předpověď sucha a prognóza: V tomto týdnu (23. 4. – 29. 4. 2018) nás ovlivní dvě studené fronty. První projde v pondělí a druhá ze středy na čtvrtek. Poté se začne postupně vracet příliv teplého vzduchu od jihu. Nejvíce srážek by mělo spadnout během pondělních bouřek a pak ve čtvrtek při průchodu další fronty. Díky bouřkové činnosti bude srážková suma za týden značně rozdílná v prostoru. Místům, kterým se vyhnou bouřky, spadne jen do 5 mm/týden. Naopak lokálně při výskytu bouřky může spadnout až 40 mm. Teploty vzduchu budou do středy včetně ještě na letních hodnotách (maxima mezi 20-25°C). Po průchodu fronty se ve čtvrtek a v pátek přechodně ochladí na maxima jen okolo 15-18°C. O víkendu se nám ale zas vrátí příliv teplého vzduchu a během dne bude i nad 20°C. Nejchladnější noc a ráno by mělo nastat v pátek, kdy minima budou padat k 5°C. V předpovědi sucha se bude situace spíše postupně zhoršovat. V povrchové půdě 0-40 cm se sice po pondělních bouřkách v místech výskytu situace přechodně zlepší, ale v průběhu týdne opět se začne sucho prohlubovat a bude narůstat míst s kategorií S3 a S4. K neděli 29.4.2018 v povrchové vrstvě by mělo být relativní nasycení půdy na většině míst pod 50 % a lokálně se mohou objevovat i místa v jižních Čechách a Moravě pod 30 %. V hlubších vrstvách se bude situace kontinuálně zhoršovat, jelikož bouřková činnost většinou nedokáže doplnit hlubší vrstvy a dojde pouze k odtoku po povrchu pryč. I v hlubších vrstvách bude tedy nejhorší situace (kategorie S3 a S4) hlavně v jižních Čechách a Beskydech. Hlavně model IFS předpokládá ke konci týdne prudké zhoršení a to hlavně na celém území Čech ležících jižně od Prahy.

Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 2 týdnech nejprve mírně nadprůměrné a následovat budou teplotně průměrné dva týdny. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně nadprůměrné nicméně s poměrně velkou variabilitou předpovědi. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou prozatím malý, nicméně očekáváme poměrně výrazné změny do konce měsíce dubna a na počátku května.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje a sever Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce druhé květnové dekády. V případě středních a jižních Čech a střední a zvláště jižní Moravy se lokálně setkáváme s negativní prognózou až do 17.června ,a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou ukazuje na existující riziko dlouhodobějšího jarního sucha minimálně lokálně.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.