Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu mírně prohloubila v severních a jihozápadních Čechách. V oblastech sledujeme počínající sucho (S1).
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu nepatrně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Výrazné až extrémní sucho sledujeme zhruba cca 4 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 34 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení zhruba o polovinu). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v severozápadních Čechách a na pomezí Čech a Moravy, kde je nyní opět negativní odchylka.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“, sucho je sledováno také na šumavských tocích.. Normální vodnost je sledována místy na východní Moravě a ve Slezsku, kde se vyskytly intenzivní srážky v minulých týdnech.
V celém profilu do 1 m se k 22. 9. vyskytuje deficit zhruba na 73 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 44 % území je deficit nejméně 20 mm, na 42 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 1,5 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, na Českokrumlovsku a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Morava, Slezsko a západ Čech jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty i pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 58 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 42 % území a na 4 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních, severních a v jižních Čechách zůstává stav i nadále horší.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice v Jihočeském kraji, Jeseníkách a na jižní Moravě.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 15. 9. Zprávy 261 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Ačkoliv je povrchová vrstva v poměrně dobrém stavu, hlouběji je sucho a projevuje se to na stromech i na nízkých hladinách řek. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 4 okresy hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 15. 9. V polovině hlášených okresů sledujeme srav bez dopadů sucha. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 23 % stanic, v 10 až 50 cm je na 26 % stanic a v 50-100 cm na 25 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 7 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (15.9 – 21.9.2019) převažovalo sušší počasí, kdy srážky se objevily převážně na frontě počátkem týdne a i ty nebyly příliš silné. Nejčastěji spadlo pouze do 3 mm/týden a na některých místech nebyl déšť zaznamenán vůbec. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Krkonoš a Jeseníků a to okolo 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly jako na houpačce. Po průchodu fronty se k nám začal dostávat studený vzduch od severozápadu, ale ke konci týdne se opět situace otočila a zažily jsme krásný slunečný a teplý víkend. Zpočátku týdne byly maxima až okolo 25°C, ale opačná situace byla ve čtvrtek, kdy bylo naměřeno během dne již jen 12-14°C. S přílivem studeného vzduchu a vyjasněním klesly výrazně i noční teploty vzduchu od středy do pátku a to na 0-4°C. Po většinu týdne byl vítr slabý, pouze v úterý a ve středu vystoupaly republikové průměrné hodnoty nad 4 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zhoršení na většině území.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v povodí Berounky a na východní Moravě. V Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (23-30.9.2019) bude přes naše území přecházet více frontálních systémů a budou se častěji objevovat i přeháňky. Přes zdánlivě vypadající deštivější počasí budou celkové úhrny slabé. Na většině území se čeká pouze do 10 mm/týden, výjimečně do 15 mm. Maximální teploty vzduchu se budou nejčastěji pohybovat od 18-20°C. Noční teploty budou klesat na 10-14°C, takže riziko pomrznutí plodin je momentálně velice malé. Situace se suchem se bude vyvíjet zatím vesměs konstantně. V povrchové vrstvě do 40 cm by neměl být pozorován významný deficit půdní vláhy. Horší situace bude stále v hlubších vrstvách a to převážně v částech Libereckého, Královehradeckého a Jihočeského kraje.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 9. října budou očekávané teploty vzduchu odpovídat dlouhodobým hodnotám pro toto období. Dále model vykazuje stabilitu předpovědi počasí do 29. září a až poté naznačuje růst nejistoty, který je ale pro celé období menší než je obvyklé.
Bude nám pokračovat i v dalších dnech babí léto, kdy sice zdánlivě se budou vyskytovat srážky po většinu dnů, ale celkové úhrny budou slabé a lokálního charakteru. Půdní sucho by se nemělo nijak významně rozšiřovat.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Mírně nadprůměrný by měl být tento týden, poté budou teploty pozvolna klesat. Relativně chladnější by měl být poslední týden z výhledu. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech také spíše průměrně. Do poloviny října je cca 10 % pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny listopadu. Do poloviny prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do února příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
