Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se rozsahem nijak zásadně nezměnila, jen se změnila v prostoru. Nyní se vyskytuje sucho v Libereckém kraji a jihovýchodně od Prahy.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu v podstatě nezměnila. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Českolipsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 10 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu nijak zásadně nezměnil. Nyní v povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje na většině území kladná odchylka. Na Moravě a Vysočině je stav výrazně lepší než v severozápadních a severních Čechách.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. V pásu od jižních Čech po Jeseníky a jižně od něj je sledována kladná odchylka. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Co se týče vodnosti lze území rozdělit na dvě části – v Čechách převažuje normální až podnormální vodnost, zatímco na zbytku území je normální či nadnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku je nyní stav lepší než v Čechách. Drobnou výjimkou je Zlínský kraj, kde je normální až podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 23. 08. vyskytuje deficit zhruba na 31 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 10 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 1 % území je záporná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem nijak zásadně nezměnila.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří, ve středních Čechách, na Plzeňsku, Písecku a dále také na jihu a středu Moravy. V oblasti České tabule je velká část území pod bodem snížené dostupnosti, místy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky a poté na východní Moravě.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Jedinou výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde je horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické. Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení stavu vegetace.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene na severní Moravě, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16. 08. Zprávy 262 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí. Všeobecně se větší ztráty čekají na severozápadě Čech a na jihovýchodní Moravě.
Dva okresy (Louny a Most) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze tří okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 17 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 25 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %. Prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.
Na většině území pomalu končí žně a v některých oblastech začínají zemědělci sít řepku. V severozápadních Čechách se i nadále vyskytuje ve větší míře hraboš polní. Letošní žně jsou výrazně delší než v minulých letech a zemědělcům se v určitých místech kumulují zemědělské práce.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16. 08. V tachovském, karlovarském a přerovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 5 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak výrazně prostorově nezměnil. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře, ve Francii a v Sasku. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a Poohří. Naopak v jižních Čechách a Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k mírnému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává ve východní části Rumunska, na jihovýchodě Ukrajiny, v Moldavsku, dále pak také v Sasku, v západním a jihozápadním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu, dále pak také v Belgii.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu především na severozápadě Čech se nadále vyskytují nízké vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 15 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 18 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (16.8 – 22.8.2020) přinesly k nám srážky hlavně dvě studené fronty. Jedna byla dominantní v úterý a druhá v sobotu. Srážky byly dosti prostorově proměnlivé. Nejčastěji se týdenní úhrny pohybovaly od 5 do 20 mm. Naprostou výjimku tvořil severovýchod republiky, kde se srážky držely delší dobu a spadlo tam i více než 150 mm za týden. Zpočátku týdne byly teploty relativně vyšší (25-28 °C). Po průchodu fronty se přechodně ochladilo na 22-25 °C, ale už ve čtvrtek místy se teploty dostaly nad hranici 30 °C a pravděpodobně nejteplejším dnem v roce byl nakonec pátek. Minimální teploty se nejčastěji pohybovaly okolo 14-17 °C. Vítr byl po většinu týdne slabý s průměrnou denní rychlostí okolo 1-2 m/s. O víkendu bylo mírně větrněji.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 24.8.2020) nás hlavně ovlivní přechod zvlněné studené fronty v sobotu až pondělí. Na ni budou dominantně vázány srážky. Většinou by mělo spadnout do 15 mm v následujících 10 dnech, v místech s intenzivnější srážkou až 40 mm. Model GFS je více optimističtější a dává úhrny mezi 20-40 mm za 10 dnů v Čechách, ale jen do 10 mm na Moravě. Tedy mezi oběma modely panují celkem významné rozdíly. Teploty budou ještě do soboty letního charakteru s maximem okolo 24-28°C (pouze ve čtvrtek se přechodně ochladí). Od neděle se pak začne ochlazovat na maxima na hranici 20 °C. Na většině území republiky i za 10 dnů bude normální stav půdní vláhy. Pouze v Ústeckém a Libereckém kraji budeme pozorovat sníženou půdní vláhu a místy i mírné sucho. Zde očekáváme v celém profilu 0-100 cm relativní půdní vlhkosti pouze na 40 %.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 9. září se předpokládá, že teploty vzduchu budou oscilovat oběma směry okolo dlouhodobého průměru. Od 5-9. září by pak mělo být tepleji než je obvyklé, ale to se bude určitě ještě upřesňovat. Srážky by měly být hlavně o tomto víkendu.
V dalších 10 dnech se výrazně půdní sucho nebude měnit. Na 90 % území republiky bude normální stav. Nejvíce srážek by mělo spadnout o tomto víkendu, ale modely se zatím liší, takže je nutné sledovat upřesnění.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech slabě nadprůměrné, teploty s přicházejícím podzimem, postupně klesat, ale budou slabě nad teplotním normálem. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do poloviny září je cca 50–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Vysočině, v Jihomoravském kraji či Jeseníkách..
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do poloviny října je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
