Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na severu území ČR zůstává neuspokojivá. Letošní suchá epizoda z pohledu plošného rozsahu kulminovala v srpnu, ale neočekáváme její ukončení a v řadě regionů je situace vážná. I nadále je na 3/5 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak i v Karlovarském kraji a na severu Českomoravské vrchoviny. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení se zatím odehrává v povrchové vrstvě půdy, nicméně na na jižní a zčásti střední Moravě panuje poměrně dobrá situace i v hlubší vrstvě.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 23. 9. v celém profilu na 74 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 83 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 39 % území tedy o něco více než před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 54 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 20 % což je podobná hodnota jako před týdnem nicméně jde o další nárůst. Byť sucho a jeho bezprostřední dopady zdánlivě ustupují, byly jsme v posledních 14 dnech svědky spíše zhoršování situace.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se mírně zhoršil. Nejhlubší deficit nadále zasahuje sever a východ Čech a v menší míře pak i jih a západ Čech a části krajů Olomouckého, Zlínského a nyní výrazněji i Moravskoslezského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského, ale nejvíce oba kraje východní, a kraj Liberecký. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny byl a nadále je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 23. 9. vyskytuje deficit na prakticky celém území Čech (s výjimkou části jihočeské pánve). Na Moravě došlo k výraznému zlepšení jak v povrchové tak hlubší vrstvě. Na 74 % území je deficit nejméně 20 mm, na 40 % pak deficit nejméně 40 mm a na 13% území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo v povrchové vrstvě zvláště na jihu území a větší části Moravy a ve vrstvě 40-100 cm spíše stagnovalo, což se perfektně shoduje s měřeními půdní vlhkosti. Situace je nepříznivá v celé oblasti Polabí, Poohří a na dolním a středním toku řeky Vltavy v Čechách i na Vysočině. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/2 území, nedostatečná na 6 % zatímco relativně dobře nasycena je na 11 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 4 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 70 % území a na 20 % se stále pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace zaznamenala výraznou restituci stavu, byť na většině území Čech je výrazně horší než je obvyklé. Nicméně díky dešťům v uplynulých týdnech došlo ke zlepšení kondice vegetace v krajině zejména na jihovýchodě území. Bohužel během sezóny došlo na předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly, což se podepsalo na výrazném propadu produkce v tuto dobu (či dříve v létě) sklízených plodin. S ohledem na končící sezónu lze očekávat spíše stagnaci nebo mírné zhoršování kondice vegetace v Čechách a setrvání aktuálního a poměrně příznivého stavu na Moravě. Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a nyní i větší části Německa, Nizozemí, Belgii a Dánsku. Naše odhady jsou potvrzovány zprávami od našich respondentů v části dopady na zemědělství
Dopady na zemědělství: Zprávy 210 zpravodajů z 60 okresů, které postihují 510 katastrů, ukazují lepší stav nasycení povrchové vrstvy zejména na Moravě a jihu Čech, ale současně potvrzují, co již ukázaly mapy Kondice vegetace. Mapa potvrzuje propady výnosu obilnin a řepky odpovídající údajům zemědělské statistiky, ale predikuje také propady okopanin a kukuřice, byť pesimismus je mírnější zvláště na jihovýchodě území. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje extrémní sucho. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny ze všech 60 sledovaných okresů. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Snížil se počet okresů hlásících extrémní poškození porostů. To je konstatováno v 11 okresech. Těžké škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a v 17 pak škody středního rozsahu. Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu Intersucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky na konci týdne zvýšily vlhkosti půdy na většině území ve vrstvě 0-20cm, ve větších hloubkách vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 38 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních, středních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (16. 9. 2018 – 22. 9. 2018) jsme si ještě užívali posledních „letních“ dní, než definitivní nástup podzimu tvrdě nahlásila studená fronta přecházející z pátka na sobotu. Po většinu týdne bylo bez srážek. Jediný významný déšť byl v pátek a ten určil i ráz týdenních úhrnů srážek. Těch bylo nejvíce na východě Moravy a na západě Čech. V obou oblastech spadlo nejčastěji mezi 10-20 mm/týden. Ve zbytku republiky, tedy na většině území, napršelo jen okolo 5 mm/týden. Teploty vzduchu byly vysoké, zpočátku atakovaly hranici 30 °C a v druhé polovině týdne ji dokonce překonávaly a to hlavně na severozápadě Čech. V sobotu za frontou se citelně ochladilo a to až o více než 10 °C. Minimální teploty hlavně zpočátku týdne padaly pod hranici 10 °C, poté se ustálily na 12-15 °C.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území ke zhoršení a jen mírně k lepšímu se situace změnila na východě ČR a ve středním Polsku a Německu. Půdy v Polabí i nadále ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu, nicméně na Moravě sucho ustoupilo. Je zřejmé, že letošní epizoda sucha na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu a v Černomoří se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila, ale s ohledem na roční dobu není nikterak neobvyklá.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace byť pozorujeme zřetelné zhoršení v jihovýchodním Maďarsku a severním Srbsku. Velmi dobrá kondice vegetace je současně pozorována na východě domény v pásu států od Běloruska na severu po Bulharsko na jihu. Celkově je letošní situace na jihovýchodě domény neobvykle dobrá. Naopak po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v Německu, v oblasti BENELUXU a na jihu Dánska a v Čechách, nicméně na našem území se situace výrazně zlepšila. Zhoršení vidíme i ve východní Francii. Kondice vegetace v těchto regionech je až 25 % horší než je obvyklé.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (24-30. 9. 2018) se budou střídat přílivy studeného a teplého vzduchu. Nejdříve budeme pod vlivem mohutné tlakové níže, uprostřed týdne tlakové výše a ke konci týdne opět přes nás přejde studená fronta. Srážky budou převážně hned na zatáčku týdne, tedy v pondělí. V následující dny pak půjde jen o lokální přeháňky bez větších úhrnů. Od pondělí do neděle tedy spadne nejčastěji mezi 5-10 mm. Zpočátku týdne bude velmi chladno. Maximální teploty se budou pohybovat jen do 12 °C a minima budou klesat pod 5 °C. V noci na středu se můžeme dočkat přízemních mrazíků a teplot okolo 0 °C. Poté ve čtvrtek a v pátek je předpoklad v přechodném oteplení dokonce až na 20 °C. Na víkend se nám opět ochladí s maximy okolo 15 °C. Vzhledem k deficitu srážek v následujícím období se předpokládá, že sucho se začne opět více rozšiřovat a to převážně v severní polovině republiky. Více bude vysychat povrchová vrstva, naopak v hlubších vrstvách čekáme setrvalý stav. V Polabí bude ke konci týdne většinou relativní nasycení půdy v celém profilu 0-100 cm jen okolo 30-40 %. Naopak v jižní části republiky může být půda nasycena i na 70 %.
V dlouhodobém výhledu podle modelu GFS ensemble až do 9. října předpokládáme, že teplota bude oscilovat kolem průměrných hodnot. Budou se střídat lehce podprůměrné s těsně nadprůměrnými teplotami vzduchu. Srážkově bohatší by mohlo být až období od 5. října. Podle výhledu ECMWF ensemble bude prvních 14 dní teplotně podprůměrné, poté až do 21. října se čekají průměrné teploty.
V následujícím období tedy čekáme spíše málo srážek a již standardní podzimní počasí.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné z toho první dva týdny mírně podprůměrem a současně jsou očekávány podprůměrné srážky. Aktuální rozložení sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou výrazně nezmění.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje prakticky celé území s výjimkou jižní Moravy a části jihočeské pánve k nižšímu než obvyklému nasycení až do druhé dekády října. V případě severních, středních a východních Čech, Plzeňského kraje, severu Jihomoravského kraje, regionů kraje Olomouckého a v celém kraji Moravskoslezském se setkáváme s negativní prognózou až do konce druhé dekády listopadu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
