Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace je navzdory existujícímu deficitu díky stále trvajícímu vegetačnímu klidu relativně dobrá ale oproti minulému týdnu se zhoršil. Stav půdní vlhkosti do 1 m je výrazně horší oproti obvyklým hodnotám pouze lokálně, nicméně znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 25. 3. v celém profilu na téměř 2/5 území. Hlubší vrstva byla zasažena z 6 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek března na necelé 1/2 území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 11% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně vyskytují na méně než 10%.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 3% území, zatímco nasyceno je na 2/3 je území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují téměř ¾ území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy aktuálně mírný ale až na západ a jihozápad území zasahující všechny kraje ČR. Nejsilněji pak kraje Jihomoravský a Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy a regionálně kraje Středočeský, Jihočeský a Moravskoslezský. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice nepříznivá, ale na prognózy pro sezónu 2018 je stále relativně brzy. Nicméně vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispívá i trvající absence sněhové pokrývky. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 25. 3. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 64% území ČR, nicméně i nadále je pouze méně než 0,8 % území zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm.
Kumulovaný stres: Informace budou připravovány od počátku vegetační sezóny.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 18.3. Zprávy 152 zpravodajů z 55 okresů ukazuje relativně příznivý stav a dokumentuje zčásti zmrzlý povrch půdy, který neumožňoval v minulém týdnu půdní vlhkost odhadnout na většině území. Pouze lokálně se objevovaly zprávy o suché orniční vrstvě (v posledním týdnu na 10 lokalitách) a negativní bilanci zvláště v Čechách. V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, (např. okres Tábor kde stále přetrvává vodní deficit) což je i případ několika dalších okresů zvláště v Čechách (Louny, Plzeň-sever, Kladno). Otázkou zůstává průběh srážek na počátku jara a doplnění zásoby vody v půdě, kde nemůžeme počítat se sněhovou pokrývkou
Kondice vegetace: Informace budou připravovány od počátku vegetační sezóny.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k mírným změnám vlhkosti půdy ve vrstvě 0-10 cm a ke stagnaci vlhkosti ve vrstvě 10-100 cm na většině území. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 39 % stanic, v 10-50 cm na 14 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: Pro uplynulý týden (18. 3. 2018 – 24. 3. 2018) se vyplnila předpověď, že bude velmi chudý na srážky. Na celém území republiky buď nepršelo a nebo byly zaznamenány jen úhrny do 2 mm. Pouze na horách byly srážky do 10 mm/týden a to ve formě sněžení. K dnešnímu dni (26. 3. 2018) nám stále leží dost sněhu hlavně v Krkonoších, Šumavě a Jeseníkách. Výška sněhové pokrývky je zde až 190 cm. Týden začal velmi nízkými teplotami vzduchu, ale postupně se začalo oteplovat. V neděli a pondělí se maxima pohybovaly ještě pod bodem mrazu a zažili jsme tzv „ledový den“, což se v březnu stává většinou jednou za tři roky. Maxima byla tedy jen od -3 do -5°C. V úterý se začaly dostávat maxima nad bod mrazu a v sobotu se vyšplhaly v nížinách dokonce až k 10°C. Minimální teploty vzduchu se po celý týden pohybovaly nejčastěji pod bodem mrazu. Počátkem týdne dokonce ještě klesaly i pod -10°C. Od úterý do čtvrtka byla minima od -5 do -7°C. Ke konci týdne se začaly přibližovat bodu mrazu. Velmi větrné počasí bylo v neděli 18.3.2018, jinak bylo proudění spíše mírné až slabé.
Předpověď sucha a prognóza: Tento týden (26. 3. – 1. 4. 2018) bude pro změnu srážkově bohatší. Nejvíce srážek by mělo spadnout ve středu a v sobotu. Na velikonoční sobotu modely zatím predikují velmi silný déšť s úhrny i kolem 30 mm/den. Celkově za tento týden by mělo spadnout od 15-50 mm srážek. Více deště by mělo být v Čechách. Maximální denní teploty se budou pohybovat od 8-11°C s tím, že nejtepleji bude paradoxně právě v sobotu. Teploty by se tam mohly dostat až k 15°C. Minimální teploty vzduchu by se měly během týdne už většinou pohybovat nad bodem mrazu a to do +4°C. Pouze v pátek hrozí riziko, že opět spadnou k -2°C. Díky větším srážkám by se situace v oblasti zemědělského sucha měla zlepšovat. Po středě a hlavně po sobotě dojde k výraznějšímu nasycení půdního profilu do 40 cm a stav se vrátí k normálu. K neděli 1.4.2018 by se mělo relativní nasycení půdního profilu do 40 cm zlepšit zhruba o 20 %. V hlubším profilu 40-100 cm čekáme ke konci týdne plné nasycení.
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše podprůměrné a doprovázené průměrnými (do konce března) až podprůměrnými srážkami. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou zatím malý, nicméně zásoba vláhy ve sněhu je v nižších a středních polohách nedostatečná a nelze počítat s dalším doplněním vody v půdě z tajícího sněhu.
Existující deficit vláhy predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy a Dyje a Moravsko-slezský kraj k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce první dubnové dekády. V případě středních a jižních Čech a střední a jižní Moravy se setkáváme s negativní prognózou až do počátku třetí dekády dubna a lokálně dokonce do poloviny měsíce května.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají dosti výrazný propad v nasycení půdy na většině území ČR a současně úbytek sněhové pokrývky, což se týká i střední Evropy jako celku. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém, západní Ukrajinou, Běloruskem ale také většinou jihovýchodní Evropy sice vykazují nadále poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu, ale objevují se enklávy s poměrně nízkým nasycením zvláště v Rakousku. (Lokálně se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Naopak nedostatek vláhy nadále panuje na části území Itálie, na jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží. Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné v naprosté většině domény.
