Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm): V povrchové vrstvě půdy nepozorujeme na většině území ČR výskyt sucha. Výjimkou jsou však západní, severozápadní a severní Čechy, kde se sucho začíná rozšiřovat, převažuje zde počínající sucho, ovšem v Karlovarském kraji je evidováno již mírné sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm): V hlubší vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém na Plzeňsku, Českolipsku, Olomoucku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 20 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v souhrnu oproti předchozímu týdnu začíná opět pomalu zhoršovat. I nadále zůstává republika rozdělená do dvou oblastí – s kladným deficitem a záporným, došlo však úbytku plochy s kladným deficitem.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) aktuálně pozorujeme deficit na většině území Čech, vyjma oblasti jižních Čech..
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne nijak výrazně nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších, v okolí Brna, na jižní Moravě, na Hané. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti je republika rozdělená na pomyslné dvě části tokem Vltavy. Zatímco západně od ní je na vodních tocích převážně podnormální vodnost, tak východně od toku převažuje nadnormální vodnost případně normální vodnost. Výjimku v této oblasti tvoří vodní tok Labe, kde také převažuje podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 26. 07. vyskytuje deficit zhruba na 39 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 48 % území je kladná odchylka o více jak 5 mm, na 6 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří , střední Čechách a na Plzeňsku a dále také na jihu Moravy. V Podkrušnohoří je velká část území pod bodem snížené dostupnosti, místy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky a poté na východní Moravě.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Ve srovnání s minulým týdnem došlo v podstatě na celém území ČR ke zlepšení kondice vegetace.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 19. 07. Zprávy 304 zpravodajů ze 65 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Dva okresy (Domažlice a Ústí nad Orlicí) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze dvou okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca 27 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 19 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Suchý březen a duben způsobil na řadě míst zasychání odnoží či schnutí celých rostlin. Deštivý květen a červen většinou situaci dokázal zachránit, ale jsou místa, kde bylo již pozdě. I nadále se na mnoha místech vyskytuje přemokření a někteří zemědělci mají problém dostat se s technikou na pole.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 19. 07. V karlovarském a znojemském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V okrese Benešov je sledována odumírající mlazina. V dalších deseti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak zásadně nezměnil. V Podunají sledujeme mírné zlepšení situace. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí, Poohří.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k výraznému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává spíše ve východní části Rumunska, na jihovýchodě Ukrajiny a v Moldavsku. Dále pak také v Sasku, v západním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu především na severozápadě Čech pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 10 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 22 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části ČR, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (19.07.–25.07.2020) byly srážky výrazně rozkolísané díky hlavně lokálním intenzivním bouřkám. Tedy i v řádu pár kilometrů byly významné rozdíly v srážkových úhrnech. Celkově více pršelo na Moravě, kde bylo míst s vyššími úhrny více než v Čechách. Nejčastěji na Moravě spadlo mezi 10–30 mm za týden. V Čechách byly naopak úhrny hlavně do 10 mm za týden. Maximální teploty vzduchu byly celkem vyrovnané po celý týden, kdy se pohybovaly od 23–26 °C, ale například v pondělí se dostaly na Mělnicku i přes 30 °C. Noční teploty byly počátkem týdne mezi 12–15 °C. Ve středu až pátek minimální teploty klesly místy i pod hranici 10 °C. Vítr byl celý týden slabší. Průměrná denní rychlost byla okolo 1–2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 27.07.2020) nás ovlivní nedříve přechod studené fronty z úterý na středu. Další zvlněná studená fronta se očekává během počátku příštího týdne. Modely se zatím shodují, že významně více srážek spadne na Moravě a to až okolo 50 mm v příštích 10 dnech. Naopak v Čechách a hlavně na západě jen do 10 mm. V úterý a pak o víkendu bude vrcholit vždy příliv teplého vzduchu, kdy se maxima budou dostávat i přes 30 °C. Po zbytek dnů čekáme většinou okolo 25–27°C. Díky dlouhodobému nerovnoměrnému rozložení srážek se očekává, že v dalších 10 dnech se bude půdní sucho rozšiřovat hlavně na západě a severozápadě republiky. Na mnoha místech v těchto oblastech klesne relativní nasycení půdy ve svrchní vrstvě pod 30 % a to bude znamenat mírné až výrazné sucho. Naopak ve východní polovině republiky bude nadále relativní nasycení půdy i nad 70 % v celém profilu. Rozsah snížené půdní vlhkosti dosáhne svého vrcholu na přelomu týdne, kdy tím bude trpět až 40 % republiky, s příchodem další fronty se situace opět zlepší.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 12. srpna se předpokládá, že teploty vzduchu budou s krátkodobými výkyvy oscilovat kolem dlouhodobých hodnot.
Republika je stále srážkově diametrálně rozdělena, kdy v západních Čechách v posledních týdnech podstatně méně pršelo než na Moravě a i předpověď na dalších 10 dnů očekává, že frontální srážky zasáhnou převážně východní část republiky. Díky tomu se bude zvyšovat intenzita sucha na západě a severozápadě Čech.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. První dva týdny by měly být mírně nadprůměrné, poté lehce podprůměrné. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do poloviny srpna je cca 50–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na východě území České republiky vč. pásu od Šumavy po Jeseníky.
Krušnohoří, oblast severozápadně od Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do poloviny září je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
