Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem ve většině regionů mírně zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Sníženou dostupností vláhy bylo v neděli 6.9. zasaženo téměř 6/10 území státu (oproti 2/3 v minulém týdnu). Nedostatečnou dostupností vláhy v této vrstvě je ohroženo méně než 5% území a prakticky se nevyskytují nejextrémnější kategorie. Nicméně pouze na ⅕ území ČR je nasycení v této vrstvě dostatečně. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno pouze na 6% území, naopak nedostatek vláhy se objevil na 3/4 území (což je zhruba stejný stav jako minulý týden). Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Pod bodem snížené dostupnosti je nadále více než 7/10. Profily se zásobou menší než 30 % pro rostliny dostupné vláhy (a tedy bezprostředně ohrožené stresem suchem) se na našem území vyskytují na 16% území, což je o něco méně než v minulém týdnu. Míra nasycení půdního profilu dosáhla svého letošního minima v týdnu od 2.-9.8., nicméně k zásadnímu obratu doposud nedošlo.
Pokud jde o míru intenzity sucha, tedy porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010, jsme svědky mírného zlepšení stavu oproti minulému týdnu ve většině suchem nejpostiženějších oblastech. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, má ¼ území v povrchové vrstvě a v celém profilu pak 2/3 území. Výrazná anomálie zasahuje stále části Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje, většinu území Plzeňského a Jihočeského kraje, dále Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje. Rozsah území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, nadále dosahuje 1/2 plochy ČR v rámci celého půdního profilu, ale necelou ⅕ v povrchové vrstvě. Na 16% území ČR se projevily anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu (což je zlepšení oproti předchozímu týdnu).
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu byla zaznamenána na většině území nejvyšší vlhkost půdy v orniční vrstvě půdy, s rostoucí hloubkou vlhkost klesá. Ve vrstvě 0-10 cm je na 22 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 26 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) je ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm na 12 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v západních a středních Čechách a na severní Moravě.
Vegetace - Dostupné informace o vývoji relativní kodice vegetace jsou zachyceny v archívu (zde) s poslední mapou ke dni 06.09. (zde). Mapy z 26.7. až 30.8. jednoznačně zachycují nižší hodnoty relativní kondice vegetace na téměř celém území ČR, což můžeme jednoznačně přisuzovat vlivu suché epizody. Aktuální mapa naznačuje zlepšení stavu oproti minulému týdnu, ale horší než obvyklý stav vegetace přetrvává zvláště v regionu jižních Čech a severní Moravy, a také prakticky ve všech regionech, kde zaznamenáváme nižší než obvyklou půdní vlhkost. (V případě mapy z 6.9. se jedná o operativní produkt, který může být v následujícím týdnu upřesněn díky vyhodnocení satelitních snímků časově následujících).
Dopady sucha na zemědělskou produkci se mnoha aktivním respondentům jeví jako velmi výrazné. Pokračuje trend, kdy ve většině ze zahrnutých okresů v rámci hodnocení je očekáván negativní dopad na výnos. Zásadní snížení výnosů v důsledku sucha je nyní hlášeno ze 3 okresů oproti 6 v uplynulém týdnu. Většina respondentů se shoduje na riziku negativních dopadů na výnos, a to zejména okopanin a kukuřice. Dopady letošního sucha na výnosy obilnin nejsou ve většině okresů vnímány jako zásadní. Sensorické posouzení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě v řadě případů již zachytilo nárůst půdní vlhkosti, a také velké lokální rozdíly. Z pohledu celé sezóny hodnotí prakticky všechny lokality sezónu jako velmi až extrémně suchou. Naši zpravodajové zdůrazňují také negativní dopad na produkci ovoce a vinné révy (aktuálně v 5 okresech).
Prognóza výnosů na základě družicových dat v průběhu sezóny se velmi dobře shoduje s výsledky sklizňového zpravodajství, kdy byly podle očekávání negativně ovlivněny spíše jařiny. Naše odhady naznačovaly, že negativní dopad sucha na výnos ozimých obilnin bude nižší, než se všeobecně předpokládalo, což dokládají i zprávy z probíhajícící sklizně a od našich respondentů. Naopak velké riziko negativních dopadů spatřujeme podobně jako naši zpradajové pro kultury s delší vegetační dobou než obilniny, zejména pak kukuřici, brambory, cukrovou řepu, pícniny a některé trvalé kultury. Jako aktuální riziko nadále vidíme výhled počasí na konec měsíce srpna a počátek září (viz prognóza zde).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu přešla přes naše území výrazná studená fronta, která radikálně změnila charakter počasí. První významnější srážky se v minulém týdnu objevily v úterý, a to převážně v Čechách. Ty byly vázány vesměs na bouřky. Nejvyšší úhrny dosahovaly hodnot mezi 10-20 mm/den. Ve čtvrtek byly výraznější srážky zaznamenány hlavně na Moravě. Ve východní části spadlo i více než 20 mm/den. Celkově nejvíce srážek za celý uplynulý týden bylo zaznamenáno na Zlínsku a v Jižních Čechách. Naopak málo pršelo v oblasti Středních Čech, Polabí a Západních Čech, kde jsou úhrny většinou do 1 mm/týden. Před příchodem studené fronty k nám proudil stále velmi teplý vzduch a vyskytovaly se tropické teploty nad 30°C. Na mnoha místech byly naměřeny i hodnoty vyšší než 35°C. Z úterý na středu ale došlo díky průchodu studené fronty k výraznému poklesu teplot vzduchu, a to o 10-15°C. O víkendu 5-6.9.2015 poté došlo k dalšímu ochlazení a maximální teploty spadly pod hranici 20°C, a v neděli dokonce na mnoha místech pod 15°C. Minimální teploty kopírovaly vývoj ostatních teplot, jen jejich pokles byl spíše pozvolnější. Na začátku týdne se minima pohybovala mezi 15-20°C, naopak na konci týdne byly minimální teploty pod hranicí 10°C. V uplynulém týdnu bylo větrnější počasí zaznamenáno hlavně o víkendu 5-6.9.2015, kdy se rychlost větru výrazně zvýšila díky přílivu severozápadního chladného a vlhkého vzduchu.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
