Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně zlepšila. Sucho se v tomto půdním profilu téměř nevyskytuje až na pár menších míst ve Slezsku a v jižních Čechách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené suchem je Česká tabule a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 11 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) na jižní Moravě.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně v jižní polovině republiky. Nadnormální stav sledujeme převážně v severní polovině repubiky. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 08. 03. vyskytuje deficit zhruba na 13 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 5 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy, na jižní a střední Moravě, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 01. 03. Zprávy 330 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Reportéři však často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, doplňování spodní vody. V mnoha okresech jsou i nadále hlášeni hraboši. Srážky, které přišly v únoru, byly velmi často „znehodnoceny“ silným větrem a povrch půdy byl vysoušen.. Na mnoha místech začínají první jarní práce na polích.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 01. 03. V jihlavském, pardubickém, znojemském, vsetínském okrese a také v okrese Brno-venkov a Frýdek-Místek nesledují projevy sucha
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně kolísaly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 11 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 64 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (1.3. - 7.3.2020) nás doprovázelo deštivější počasí a to hlavně během neděle a úterý. Celkově více srážek spadlo na Moravě a to okolo 20 mm za týden. V Čechách to nakonec bylo většinou mezi 10-15 mm za týden. To odpovídá předpovědi z minulého týdne. Na horách sněžilo jen v řádu několika centimetrů. Nejvyšší sněhová pokrývka k pondělí 9.3.2020 je stále na Labské boudě a to 170 cm a dále na Churáňově 160 cm. Maximální denní teploty se zpočátku pohybovaly okolo 10°C (místy více než 13°C). Od úterý se nám lehce ochladilo na maxima okolo 6-9°C. Noční teploty příliš pod bod mrazu nepadaly, nejčastěji od 0-4°C. Výjimkou byla ale středa a čtvrtek, kdy noci byly chladné s minimem až k -5°C. Minulý týden pokračovalo větrnější počasí s průměrnou rychlostí okolo 3 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 9.3.2020) bude pokračovat dynamický chod počasí. Ten ale nakonec nepřinese velké množství srážek. Deštivější počasí čekáme jen počátkem tohoto týdne (úterý-středa), ale po zbytek 10 denního období by podle současného výhledu příliš pršet nemělo. V nižších a středních polohách se počítají úhrny jen okolo 5-10 mm. Pouze na severu území a na horách může spadnout okolo 20 mm za 10 dnů. Na tom se zatím celkem dobře shodují oba střednědobé modely. Vrchol teplot zažijeme tento čtvrtek, kdy maxima budou šplhat k 18°C, poté se ochladí na denní teploty okolo 10°C. V příštím týdnu se pak budou pohybovat od 10-15°C. Noční teploty se budou dostávat k bodu mrazu jen o víkendu, jinak by měly být bezpečně výše. Půdní vlhkost bude tento týden se udržovat na současných hodnotách, ale počátkem příštího týdne může začít docházet ke zlomu, kdy začne ubývat vláha v horní vrstvě 0-40 cm. Díky tomu se může místy objevit počínající sucho, ale zatím půjde jen o drobný náznak možného budoucího problému.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 25. března se předpokládá prakticky po celé období teplota vzduchu odpovídající dlouhodobému průměru s výjimkou tohoto týdne (do pátku). Celé období by mělo být srážkové podnormální.
Po srážkově bohatém únoru přichází předpovědní modely s nepříliš lichotivou prognózou, kdy na dalších 10 dní, až na nějaké lokální výjimky, nepředpokládají příliš srážek. Teploty budou většinou odpovídat dlouhodobým hodnotám. Půdní sucho se sice bude udržovat na obvyklých hodnotách, ale příští týden se začne již objevovat nižší hodnoty ve vrstvě 0-40 cm.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Teplotně by měl být tento týden nadprůměrný, poté klesnou teploty na průměrné hodnoty. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné ke konci pravděpodobně podprůměrné. Do začátku dubna je cca 30–50% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny června. Do poloviny pak je jen přibližně 30-50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do srpna letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
