Intenzita sucha

30. září 2018

Shrnutí:
V uplynulém týdnu se situace citelně zlepšila, byť území ČR zůstává rozděleno na relativně dobře vláhou nasycený jihovýchod Moravy a velmi suchý sever Čech. Sníženou zásobou vody trpí sice stále 70 % území, ale plocha extrémního sucha od minulého týdne klesla z 20 % na cca 8 %. Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají spíše nižší srážkové úhrny. Proto i nadále nelze očekávat změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví zvláště nadále silně zasažené severním území, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.

V uplynulém týdnu (23. 9. 2018 - 29. 9. 2018) bylo počasí dynamičtější. Počátkem týdne hrála dominantní roli mohutná tlaková níže, kterou naopak vystřídala tlaková výše. Srážky byly převážně minulou neděli (23. 9. 2018) a ty ovlivnily i celkový týdenní úhrn. Více srážek spadlo v severní polovině republiky a to mezi 10-20 mm/týden. Naopak na jihu bylo srážek málo, často jen do 5 mm/týden. Díky průběhu počasí je relativně dobrá situace, pokud jde o nasycení půdy na jihu a východě území a to dosti podstatně. Naopak ve středu a zvláště na severozápadě však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy v Libereckém a Královéhradeckém kraji a v menší míře pak kraji Pardubickém a Středočeském. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody, byť se v případě průtoků mírně zlepšila. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a zvláště východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy pokračuje epizoda, jejíž součástí je i sucho v ČR, které zasahuje Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko, i když v posledně třech jmenovaných zemích se situace výrazně zlepšila. V těchto zemích pozorujeme výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé a následně jsou hlášeny nejen dopady sucha očekáván nižší výnos.

23. září 2018

Shrnutí: 
V tomto týdnu se rozsah sucha druhý týden po sobě mírně zvýšil a území ČR se rozdělilo na relativně dobře vláhou nasycený jiho-východ a extrémně suchý severozápad. Sníženou zásobou vody trpí již 3/4 území a plocha extrémního sucha od minulého týdne mírně vzrostla na téměř 20 %. Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají spíše nižší srážkové úhrny. Proto nelze očekávat změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví zvláště nadále silně zasažené severozápadní polovině území, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.

V uplynulém týdnu (16. 9. 2018 – 22. 9. 2018) jsme si ještě užívali posledních „letních“ dní, než definitivní nástup podzimu přinesla studená fronta přecházející z pátka na sobotu. Po většinu týdne bylo bez srážek. Jediný významný déšť byl v pátek a ten určil i ráz týdenních úhrnů srážek. Těch bylo nejvíce na východě Moravy a na západě Čech. V obou oblastech spadlo nejčastěji mezi 10-20 mm/týden na zbytku území však jen okolo 5 mm/týden. Teploty vzduchu byly vysoké, zpočátku atakovaly hranici 30 °C a v druhé polovině týdne ji dokonce překonávaly a to hlavně na severozápadě Čech. Díky průběhu počasí je relativně dobrá situace, pokud jde o nasycení půdy na jihu a východě území a to dosti podstatně. Naopak ve středu a zvláště na severozápadě však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy v Libereckém a Královéhradeckém kraji a v menší míře pak kraji Pardubickém a Středočeském. Na 2/5 území přesahuje deficit 40 mm a na 13 % plochy pak 60 mm, tedy o něco více než před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody, byť se v případě průtoků mírně zlepšila. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a zvláště východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy je nezbytné vnímat to, že české sucho je součástí suché epizody zasahující v širokém rozsahu Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity. i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé a následně jsou hlášeny nejen dopady sucha očekáván nižší výnos. Uplynulý týden nepřinesl ve středoevropském prostoru zásadní změnu, a celkově došlo k poklesu zásoby vody v půdě. Se suchem zasažených oblastí zažila Česká republika jako jediná mírné zlepšení nasycení půdy a výrazné zlepšení kondice vegetace zvláště na jihovýchodě.

16. září 2018

Shrnutí:
V tomto týdnu se rozsah sucha opět zvětšil byť jen mírně. Sníženou zásobou vody trpí 3/5 území a plocha extrémního sucha od minulého týdne mírně vzrostla na 18 %. Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají nadprůměrné teploty vzduchu. Nadále nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví zvláště nadále silně zasažené severní polovině území, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.

V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se výrazně snížil na jihu a východě území a to dosti podstatně. Naopak ve středu a zvláště na severu však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy v Libereckém a Hradeckém kraji. Na 33 % území přesahuje deficit 40 mm a na 1/10 plochy pak 60 mm, tedy o něco více než před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé a následně jsou hlášeny nejen dopady sucha očekáván nižší výnos.Uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo opět v Belgii a Nizozemí, se suchem zasažených oblastí zažila Česká republika i Německo spíše mírné zhoršení situace

9. září 2018

Shrnutí:
V tomto týdnu se nám zmírnil rozsah sucha a to hlavně v oblastech, kde byly jeho projevy mírnější. Sníženou kapacitou vody trpí 58 % území republiky. Plocha extrémního sucha se ale od minulého týdne nezmenšila (17 %). Nepředpokládáme, že by se stav sucha v nejbližším období týdne až měsíce výrazně zlepšoval, spíše naopak, jelikož modely předpokládají nadprůměrné teploty vzduchu. Podle současného výhledu nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.

V uplynulém týdnu (2. 9. – 8. 9. 2018) jsme byli zpočátku stále pod vlivem vyplňující se tlakové níže. Poté se v počasí začal projevovat vliv tlakové výše. To se projevilo také v rozložení srážek. Těch bylo nejvíce v neděli až úterý. Většina srážek spadla v jižní polovině republiky, kde byly úhrny většinou od 25-50 mm/týden, což odpovídá přesně naší týdenní předpovědi. Na severním okraji republiky nepršelo vůbec nebo jen pár milimetrů a směrem na jih srážek přibývalo. Maximální teploty během týdne byly nejčastěji od 22-26 °C a nebyl tam zásadní mezidenní rozdíl. Vláhový deficit v půdě se tedy na jihu území snížil a to dosti podstatně, ve středu a na severu však nadále zůstává výrazný. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno zvláště v severních Čechách. Na 31 % území přesahuje deficit 40 mm a na 9 % plochy pak 60 mm, tedy v zásadě stejně jako před týdnem. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zde prozatím uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo zejména v Belgii a Nizozemí a části Německa, se suchem zasažených oblastí však největší zlepšení zažila Česká republika.

2. září 2018

Shrnutí:
Díky zvlněné studené frontě se v od pátku vyskytl trvalejší a vydatnější déšť. Nejvíce srážek spadlo v sobotu a to převážně nad Moravou. Jedná se o zásadní zlepšení, ačkoliv sucho kategorií S4 a S5 zasahuje nadále 15% území a podíl ploch s deficitem půdní vláhy nejméně 60 mm je 9% ČR. Kondice vegetace se však i tak zhoršila a s ní i prognóza výnosů doposud nesklizených plodin. Podle současného výhledu nelze očekávat rychlou změnu v případě dopadů sucha v zemědělství a lesnictví, a to díky délce a intenzitě letošního sucha a výši akumulovaných deficitů.

V uplynulém týdnu (26. 8. – 1. 9. 2018) se charakter počasí konečně změnil a ke konci týdne se díky zvlněné studené frontě vyskytl trvalejší a vydatnější déšť. Nejvíce srážek spadlo v sobotu a to převážně nad Moravou. Srážkově bohatší byl také pátek a neděle. Celkově byly srážky zaznamenány na celém území republiky. Na Moravě byly úhrny nejčastěji mezi 30-70 mm/týden. Nad Čechami pršelo o něco méně a to většinou okolo 15 - 20 mm/týden. Pouze v Jižních Čechách přesahovaly úhrny 40 mm/týden. Vláhový deficit v půdě díky kombinaci nižších teplot a vydatných srážek zlepšil dosti podstatně. Nejvýraznější je deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno zvláště v severních Čechách. Na 33 % území přesahuje deficit 40 mm (oproti 58 % před týdnem) a na 9 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha, naopak v místech výrazných srážek se situace ve vodních tocích zlepšila. V kontextu střední Evropy souvisí české sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zde prozatím uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo zejména v Belgii a Nizozemí.

26. srpen 2018

Shrnutí:
Příchod studené fronty a s ní spojený pokles teplot a v některých oblastech i déšť sucho zmírnil. Bohužel zlepšení není zásadní a sucho kategorií S4 a S5 zasahuje nadále více než polovinu území území a podíl ploch s deficitem půdní vláhy nejméně 60 mm klesl jen o 4 % na 17 % území ČR. Kondice vegetace se dále zhoršila a s ní i prognóza výnosů doposud nesklizených plodin. Podle současného výhledu počasí nelze očekávat v brzké době výraznou změnu situace k lepšímu.

V uplynulém týdnu (19. 8. – 25. 8. 2018) převládalo tropické počasí, které bylo ukončeno páteční studenou frontou, která se nad republikou vlnila i během víkendu. Ta přinesla po delší době významnější srážky, které ale zase opět byly intenzivnější jen lokálně. Celkově nejvíce srážek spadlo během pátečního dne. Zde byly lokální úhrny i nad 15 mm/den. Celkové týdenní úhrny jsou značně prostorově nevyrovnané. Jsou dokonce místa, kde nepršelo vůbec a poté lokality, kde se na frontě objevila intenzivní bouřka i s úhrny přes 40 mm/týden. Nejvíce napršelo ve Slezsku a poté v severozápadních Čechách (oba výběžky). Častější bouřky byly také na jihu Čech. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci zlepšil jen málo. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno, ale postihuje i zbytek území. Na 58 % území přesahuje deficit 40 mm (oproti 65 % před týdnem) a na 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé. Ani zde uplynulý týden nepřinesl zásadní změnu, byť ke zlepšení nasycení půdy došlo zejména v Belgii a Nizozemí.

19. srpen 2018

Shrnutí:
Parametry sucha překonaly v tomto týdnu letošní maxima. Rozsah sucha kategorií S4 a S5 zasahuje 3/5 území a podíl ploch s deficitem půdní vláhy nejméně 60 mm oproti obvyklému stavu činí 21 % území ČR. Tato situace přispěla k výraznému zhoršení kondice vegetace a také nižších výnosech, které hlásí prakticky všichni z více než 200 zpravodajů z 64 okresů. Podle současného výhledu bude měsíc teplejší než obvykle se spíše slabším srážkami. Výraznou změnu situace tedy nečekáme.

V uplynulém týdnu (12.8. – 18. 8. 2018) se nám charakter počasí nezměnil. Stále pokračovalo velmi teplé počasí s malým množstvím srážek. Ty byly vázány hlavně na pondělní studenou frontu a to ještě pršelo jen v úzkém pásu od Jindřichova Hradce po Trutnov. Zde byly úhrny mezi 10-20 mm/týden. Na zbytku republiky prakticky nepršelo. Na Moravě jsou zaznamenány úhrny jen do 1 mm a ve zbytku Čech okolo 1-4 mm/týden. V pondělí před frontou vrcholil příliv teplého vzduchu a maxima šplhala až k 35 °C. Za frontou se na chvíli lehce ochladilo na 26-30 °C, ale od čtvrtka začaly teploty zase růst nad hranici 30 °C. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci výrazně zhoršil. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno, ale postihuje i zbytek území. Na 2/3 území přesahuje deficit 40 mm a na 21 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy souvisí České sucho se suchou epizodou probíhajícím v širokém území na západě zahrnující Německo, Belgii a Nizozemí a Dánsko na severu. V těchto zemích pozorujeme i na našich mapách opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace než je obvyklé

12. srpen 2018

Shrnutí
Oproti minulému týdnu se opět zvýšil rozsah sucha S4 a S5 a poprvé se blíží 50% území a současně roste podíl ploch s deficitem vláhy větším než 80 mm oproti obvyklému stavu. Průměrný deficit půdní vláhy je nejčastěji mezi 40-80 mm což se negativně projevuje jak na kondici vegetace, tak na dopadech na zemědělství, přes 60 okresů hlásí pokles výnosů. Podle současného výhledu bude následujících 15 dní nadprůměrně teplých se spíše slabším srážkami. Krajina se tedy i nadále bude vysušovat a nečekáme radikální změnu.

V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v suchem nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět vládly vysoké teploty zejména pak v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37°C. Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nezlepšil. Nejvýraznější je nadále deficit půdní vláhy severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což kopíruje námi vymezené oblasti s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení objevují pouze v Německu, naopak situace v ostatních okolních zemích je výrazně lepší než u nás. Opravdu výrazné deficity i zásadně horší kondici vegetace pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu.

5. srpen 2018

Shrnutí:
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu výrazně zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na téměř 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 5. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena také z 92 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 81 % území což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 84 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 45 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem a tyto hodnoty představují prozatím vrchol letošní suché epizody.

V uplynulém týdnu (29.7 – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nízkých srážek a extrémně vysokých teplot opět zesílil a zasahuje až na drobné výjimky celé území. Nejvýraznější je aktuálně deficit severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na téměř 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku a sucho u nás navazuje na rozsáhlé sucho v povodí celé řeky Labe.. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý.

29. červenec 2018