Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se již šestý týden v řadě zhoršuje a současně na některých místech (8% území ČR) kleslo nasycení půdy pod bod snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v kraji Jihočeském, Plzeňském, na západě kraje Vysočina a v krajích Zlínském a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 13. 5. v celém profilu na 94% území. Hlubší vrstva byla zasažena z 90% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 87% území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 4/5 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují již na 29% což je dvakrát stejný stav před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo zvláště ve svrchní vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 3/4 území zatímco relativně dobře nasycen je profil na méně než 1/10 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 1/4 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 8% území.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se prohlubuje již více než měsíc a půl zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, východ kraje Jihočeského a dále kraj Moravsko-slezský a Zlínský a kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Vývoj, na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 13. 5. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na necelých 4/5 území ČR, téměř 21% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm a vyskytují se regiony s deficitem větším než 80 mm byť zatím ojediněle (0,2%).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku.
Dopady na zemědělskou produkci:
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle což je důsledkem prudkého rozvoje vegetace za teplých a slunečných dnů. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha je dosti vysoké. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na značné části území Moravy se mírně zvýšila vlhkost půdy v orniční vrstvě, v Čechách převážně vlhkost stagnovala, nebo pokračoval mírný pokles. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 23 % stanic, v 10 až 50 cm je na 24 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v severovýchodních Čechách a na severní Moravě, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jihozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (6. 5. – 12. 5. 2018) bylo počasí už živější a to díky přechodu výškové tlakové níže a ke konci týdne rozpadající se studené fronty. Srážky byly výhradně bouřkového charakteru, proto byly sice místy intenzivní, ale prostorově omezené. Na většině území republiky spadlo jen do 5 mm/týden. Ale v místech, kde se objevily intenzivní bouřky, tak bylo naměřeno i okolo 50 mm/týden. Bohužel jde jen o lokální záležitosti. Teploty vzduchu stále připomínaly více letní než jarní počasí. Nejčastěji se pohybovaly mezi 22-26°C. Větrnější počasí bylo od neděle do úterý, poté se vítr celkově začal uklidňovat. Lokálně vždy vystoupal za bouřkových situací.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY (SWI) dokládají pokračující a dosti výrazný propad v nasycení půdy na většině území ČR, zvláště pak jižní Moravy a Polabí. Nadále pozorujeme stejný vývoj rovněž podél toku Dunaje a zvláště v trojmezí ČR/SR a Rakouska tj. v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zlepšila a naopak při ústí Dunaje a v severní Itálií se objevují enklávy s poměrně nízkým, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény včetně ČR.
Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (14. 05. -20. 05. 2018) se nám počasí změní a vrátí se blíže typickému jarnímu průběhu. Prakticky až do konce týdne nás bude ovlivňovat tlaková níže. To by mělo přinést více srážek a ochlazení. Srážky budou v tomto týdnu prostorově významnější než tomu bylo doposud. Více pršet bude hlavně v úterý a to v jižní polovině republiky. Do neděle spadne nejčastěji mezi 10-25 mm srážek, v lokálně intenzivnějších deštích okolo 40-50 mm/týden. V úterý se i ochladí a to dokonce i pod 15°C. Během týdne pak bude teplota vzduchu postupně růst nahoru na teploty okolo 15-18°C. Klesnou nám i teploty během noci, ale žádné mrazíky nečekáme. Nejčastěji se budou pohybovat noční teploty mezi 6-8°C. Vzhledem k příznivému počasí by se stav sucha na území republiky měl zlepšovat. Díky predikovaným srážkám by se měla vlhkost v půdě doplňovat, a protože nebudou ani vysoké teploty vzduchu, tak nedojde k tak rychlému opětovnému vysušování. Prvně se začne zlepšovat situace v povrchové vrstvě 0-40 cm a to převážně na jihu republiky. Zde by mohlo i sucho v povrchové vrstě přechodně vymizet. V hlubších vrstvách 40-100 cm se situace příliš měnit nebude. Množství spadených srážek nedokáže zde větší deficit doplnit. Stále se budeme pohybovat většinou v kategoriích S4-S5.
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech průměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně podprůměrné nicméně s poměrně velkou variabilitou předpovědi. Aktuální dopad se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a sever Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku června. V případě středních a jižních Čech, jihozápadu Jihomoravského kraje a zvláště v kraji Moravsko-slezském se lokálně setkáváme s negativní prognózou až do července, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou ukazuje na existující riziko dlouhodobějšího sucha.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
