Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně snížila, projevilo se tání sněhu. Počínající sucho je sledováno východně od Prahy, na Šumavě, Plzeňsku a také v severozápadních Čechách. Poté se jedná spíše o drobnější lokality.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu v podstatě nezměnila. V této části půdy se vyskytují však drobnější lokality v severních a západních Čechách.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje celkem zhruba na 3 % území (půdní profil 0–100 cm). Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) nyní převažuje stav neutrální. Na jižní Moravě a v okolí Prahy je stav lepší než je pro tuto dobu obvyklé.
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) minulý týden v podstatě nezměnil. Kladná odchylka je sledována na jižní Moravě, ve Slezsku a ve středních Čechách. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska a v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ v západních, jižních a severních Čechách převažuje normální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku převládá nadnormální až výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 24. 01. vyskytuje deficit zhruba na 12 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 2 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zvýšilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo ke zvýšení relativního nasycení hlavně na Vysočině, na Moravě a v pohraničních horách, zde převažuje stav mezi 70–100% relativního nasycení.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v západních a severozápadních Čechách. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na zbytku nezmíněného území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 17. 01. Zprávy 236 zpravodajů z 64 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u všech sledovaných skupin plodin.
4 okresy hlásí střední poškození porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Z 8 okresů čekají ztráty na výnosech do 10 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (64 % hlášení) až stav „velmi vlhko“ (22 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 35 % hlášení) až velmi vlhká (cca 18 % hlášení).
Na polích je v současné době setrvalý stav, na mnoha místech není možné podat hlášení z důvodu sněhové pokrývky. Zemědělci doufají, že aktuální počasí pomůže zahubit hraboše
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 17. 01. V sedmi hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále na pobřeží Jaderského moře a v jižní Francii. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území nadále převládá vyšší vlhkost půdy v orniční vrstvě, sucho registrujeme pouze lokálně v severozápadních a západních Čechách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 66 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 39 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Vysočině a Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a západních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (17.1. – 23.1.2021) nejvíce srážek spadlo v pondělí, úterý a v sobotu. Na většině území to byly úhrny velmi malé a to jen do 5 mm za týden. Více srážek bylo na horách a také na hranicích se Slovenskem. Týdenní úhrny jsou zde většinou okolo 20-40 mm. Část srážek bylo ve formě sněžení, ale většinou napadlo jen okolo 2-4 cm za den a v nížinách se i postupně sníh rozpouštěl. K dnešnímu dni (25.1.2021) leží sníh většinou jen na horách, místy i ve středních polohách. Během týdne se celkem razantně oteplovalo. V neděli a pondělí bylo ještě mrazivé, kdy ani maxima se nedostávala nad bod mrazu. Ve středu a ve čtvrtek bylo nejčastější maximum okolo 5 °C, ale místy se dostávala denní teplota i nad 10°C. V pátek se dokonce na některých místech v Čechách dostalo maximum nad 14°C. Počátkem týdne byly i velice chladné noci. Na většině území klesaly k -10°C a na severovýchodě republiky až pod -20°C. Od středy se pak pohybovaly už jen okolo bodu mrazu. Průměrné denní rychlosti větru byly po celý týden okolo 2-3 m/s a foukalo více hlavně lokálně, často na horách.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 25.1.2021) se bude počasí celkem dynamicky měnit. Nejdříve se k nám bude dostávat studený a vlhký vzduch od severozápadu, ale se čtvrteční frontou se i oteplí, aby v sobotu se začalo opět ochlazovat a celkově to bylo doprovázeno občasnými srážkami. Nejvíce jich čekáme ve čtvrtek a v pátek. V dalších 10 dnech čekáme nejčastěji úhrny mezi 10-30 mm. Při tom v nížinách může spadnout okolo 10 cm nového sněhu, ve středních polohách od 15 do 20 cm a na horách i více než 30 cm. Denní teploty vzduchu budou většinou do 2°C, ale v pátek a sobotu se nám přechodně oteplí až na 5°C. Poté se nám začínají modely zásadně rozcházet. Dlouhodobě nejlepší model ECMWF IFS předpokládá výrazné ochlazení a to na denní maxima okolo pouhých -5°C a v noci až k -15°C. Naopak GFS předpokládá s teplou variantou přes 5°C během dne. Je nutné tedy dále sledovat předpověď směrem ke konci týdne, jak se situace bude vyvíjet. Relativní půdní vlhkost bude i nadále dobrá a na většině území bude i za dalších 10 dnů půda většinou nasycena. V místech, kde není půda ještě nasycena, tak se bude dále dosycovat.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 10. února, se předpokládá, že teploty vzduchu budou spíše oscilovat oběma směry kolem dlouhodobých hodnot. Největší výkyvy budou tento týden, poté by mělo dojít k ustálení teplot i když převládá celkem velká nejistota i v rámci samotného modelu, kdy předpovídá pro začátek příštího týdne, jak velmi chladné, tak i velmi teplé varianty (od -10 po +5°C).
V dalších 10 dnech bychom se měli dočkat sněhu i v nižších polohách, i když může odtávat. Na přelom týdne je velká nejistota mezi modely a existují varianty od tuhých mrazů až po nadprůměrně teplé počasí. I taková může být bohužel předpověď počasí.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Srážkově by v ČR mělo být toto období také průměrné, s tím že nejvíce srážek by mělo být v tomto týdnu.
Do konce února je pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího nasycení půdního profilu velmi rozmanitá. Na území jižní Moravy a západně od Prahy je cca 70–90% a větší pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu. Na Plzeňsku, v severozápadních Čechách a dalších menších oblastech v jižních a východních Čechách je pravděpodobnost dosycení do 20 %.
Lokality v západních a severozápadních Čechách mají vypočítanou pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 50 %, případně i méně a to do konce dubna.
V prognóze stavu sucha do konce června 2021 jsou počítány pravděpodobnosti dosycení zhruba mezi 30–50 % pro většinu území, podrobněji v níže uvedených odkazech.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
