Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se již čtvrtý týden v řadě zhoršuje a současně na některých místech kleslo nasycení půdy pod bod snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v kraji Jihočeském a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 29. 4. v celém profilu na 84% území. Hlubší vrstva byla zasažena z 77% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 86% území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 2/3 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují již na 12% což je třikrát více než před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo zvláště ve svrchní vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2/3% území zatímco relativně dobře nasycen je profil na méně než 1/10 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 2/3 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 2% území.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se prohlubuje již měsíc a zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje západ kraje Jihomoravského a východ kraje Jihočeského a dále, kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Vývoj, na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 29. 4. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 9/10 území ČR, téměř 9 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm a vyskytují se regiony s deficitem větším než 80 mm byť zatím ojediněle (0,2%).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 22.4. Zprávy 158 zpravodajů z 51 okresů ukazuje stále relativně příznivý stav nicméně také svědčí o rychlém vysychání povrchové části profilu. To sice usnadnilo zakládání porostů, nicméně je nutné si všimnout, že se zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (polovina respondentů) a negativní vodní bilanci, která je hlášena 35 zpravodaji svědčí o rostoucí nervozitě. Akutně jsou ohroženy výsevy jařin, který se doposud nevyvinula kořenová soustava. Z 8 okresů (Kladno, Tábor, Jindřichův Hradec, Nymburk, Pardubice, Karviná, Bruntál a Zlín) jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů.. V dalších 17 okresech je hlášeno sucho s prozatím malým vlivem na porosty pšenice, řepky a ječmene.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle což je důsledkem prudkého rozvoje vegetace za teplých a slunečných dnů. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha, je dosti vysoké. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k výraznému snížení vlhkosti půdy v celém měřeném profilu 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 15 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-50 cm a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v severovýchodních Čechách, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22. 4. - 28. 4. 2018) přes naši republiku přešly dvě slabší studené fronty. Po zbytek týdne převažoval hlavně příliv teplého vzduchu z jihu. Srážkově se vesměs vyplnila předpověď z minulého týdne. Nejvíce jich bylo v pondělí a to hlavně v severozápadních Čechách. Po zbytek týdne byly srážkové úhrny lokálního charakteru díky tvořícím se bouřkám. Celkově tedy za uplynulý týden spadlo nejvíce srážek na severozápadě republiky a to až 40 mm/týden. Dále úhrny od 10-15 mm spadly nad Beskydami. Jinak ve zbytku republiku pršelo nejčastěji jen do 5 mm/týden. V minulém týdnu byly opět většinou letní teploty s maximy mezi 23-26°C. Ke krátkodobému ochlazení došlo po průchodu fronty ve čtvrtek a v pátek. Maxima byla jen mezi 15-20°C. O víkendu se pak opět výrazněji oteplilo. Minimální teploty vzduchu byly velmi rozkolísané a to i v rámci jednoho dne. Průměrně se nejčastěji pohybovaly okolo 10°C. V pátek byla velmi chladná noc a ráno, kdy minima padala pod 5°C a to často i k bodu mrazu. Větrnější počasí bylo spjato s frontou ve středu a ve čtvrtek, jinak průměrné rychlosti větru byly nejčastěji okolo 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají dosti výrazný propad v nasycení půdy na většině území ČR, zvláště pak jižní Moravy a Polabí. Podobný vývoj pozorujeme rovněž podél toku Dunaje a zvláště v trojmezí ČR/SR a Rakouska tj. v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zlepšila a naopak při ústí Dunaje a v severní Itálií se objevují enklávy s poměrně nízkým, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény včetně ČR.
Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (30. 4. – 6. 5. 2018) nás bude ovlivňovat většinou frontální rozhraní vlnící se nad střední Evropou. Od poloviny týdne by se na ni mělo aktivovat více bouřek a přibýt i déšť. Nejvíce srážek se očekává ve čtvrtek a pátek. Předběžně by měly být v pásu od Vysočiny po Krkonoše a v pátek více nad jižními Čechami. Nejčastěji by mělo spadnout mezi 10-25 mm/týden. Lokálně mohou týdenní úhrny stoupat k 40 mm. Díky frontálnímu rozhraní bude na západním okraji republiky chladněji než na východě. Maximální teploty vzduchu budou ještě stoupat často nad 20°C a na Moravě dokonce i nad 25°C. Velký rozdíl mezi modely panuje zatím na pátek a sobotu, kdy IFS předpokládá přechodné krátké velké ochlazení, naopak GFS si drží stále skoro letní teploty vzduchu. V pátek bude v pesimistické verzi v Čechách v maximech jen okolo 12°C, naopak podle optimistického výpočtu až 22°C a na Moravě dokonce okolo 26°C. Teploty na konec týdne jsou tedy ještě dost nejisté a je nutné sledovat aktuální předpovědi. Minimální teploty vzduchu se budou pohybovat nejčastěji okolo 10°C, takže škody mrazem v tomto týdnu nečekáme. V dlouhodobém výhledu do 16. května, který lze vyčísti z amerického modelu GFS, tak očekáváme do 10. května stále nadprůměrné teploty vzduchu, po zbytek období pak teploty budou květnově průměrné. Srážkově nejbohatší by mělo být právě v tomto týdnu, poté opět tam model GFS vidí spíše jen přeháňky. V předpovědi sucha se tento týden bude situace nejdříve postupně ještě zhoršovat, ale deště na konci pracovního týdne by měly hlavně pomoci oblasti jižních Čech v povrchové vrstvě 0-40 cm. V hlubších vrstvách 40-100 cm se situace měnit takto nebude, déšť v tomto týdnu nedokáže tyto vrstvy stále ovlivnit. Na konci týdne čekáme tedy v celém profilu 0-100 cm nejhorší situaci v Beskydech, na východě Moravy, v jižních a západních Čechách (i přes plánované srážky).
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 2 týdnech nejprve nadprůměrné a následovat budou teplotně průměrné dva týdny. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně nadprůměrné nicméně s poměrně velkou variabilitou předpovědi. Aktuální dopad se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje a sever Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce května. V případě středních a jižních Čech, jihozápadu Jihomoravského kraje a zvláště v kraji Moravsko-slezském se lokálně setkáváme s negativní prognózou až do 24. června, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou ukazuje na existující riziko dlouhodobějšího jarního sucha minimálně lokálně.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
