30. srpen 2020

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (23.8 – 29.8.2020) nás ovlivnila hlavně zvlněná studená fronta, která přinesla velké srážky. Méně srážek spadlo na západě a východě republiky (5-15 mm za týden). Naopak na zbytku území byly zaznamenány úhrny okolo 20-40 mm za týden. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno na Vysočině a to místy i nad hranicí 50 mm za týden. Denní maximální teploty se nejčastěji pohybovaly okolo 23-26 °C. Nejteplejším dnem byla středa, kdy se maxima dostala i nad hranici 30 °C. V sobotu se pak od západu začalo dosti ochlazovat. Po delší době se nám výrazněji rozfoukalo a to hlavně ve středu, kdy na mnoha místech byly zaznamenány i škody na majetku.
V dalších 10 dnech nečekáme, že by se snížená půdní vlhkost v celém horizontu objevila, i když teploty budou nadprůměrné a srážek až na úterý příliš nebude. Za poslední delší období se profil velice dobře nasytil.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se v porovnání s předminulým týdnem zlepšila v Libereckém kraji a oblasti jihovýchodně od Prahy, kde ustoupilo počínající sucho. V současnosti je stav povrchové vrstvě velmi dobrý.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu v podstatě nezměnila. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Českolipsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 11 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu nijak zásadně nezměnil. Nyní v povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje na většině území kladná odchylka. Na Moravě a Vysočině je stav výrazně lepší než v severozápadních a severních Čechách.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. V pásu od jižních Čech po Jeseníky a jižně od něj je sledována kladná odchylka. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Co se týče vodnosti lze území rozdělit na dvě části – v Čechách převažuje normální až podnormální vodnost, zatímco na zbytku území je normální či nadnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku je nyní stav lepší než v Čechách. Drobnou výjimkou je Zlínský kraj, kde je normální až podnormální vodnost a v Čechách Šumavsko a západ republiky, zde je sledována naopak nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 30. 08. vyskytuje deficit zhruba na 29 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 10 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 1 % území je záporná odchylka o více jak 40 mm.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří, ve středních Čechách, na Plzeňsku a dále také na jihu a středu Moravy. Část území je pod bodem snížené dostupnosti, místy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky a poté na východní Moravě.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Jedinou výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde je horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické. Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení stavu vegetace.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23. 08. Zprávy 246 zpravodajů ze 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí. Všeobecně se větší ztráty čekají na severozápadě Čech a na jihovýchodní Moravě.
Tři okresy (Louny, Most a Plzeň-jih) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze tří okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 18 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 19 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %. Prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz
Na většině území pomalu končí žně a v některých oblastech začínají zemědělci sít řepku. V severozápadních Čechách se i nadále vyskytuje ve větší míře hraboš polní. Letošní žně jsou výrazně delší než v minulých letech a zemědělcům se v určitých místech kumulují zemědělské práce.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23. 08. V tachovském, znojemském a přerovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 7 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.

Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak výrazně prostorově nezměnil. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře, ve Francii a v Sasku. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a Poohří. Naopak v jižních Čechách, Rychlebských horách a v Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k mírnému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává ve východní části Rumunska, na jihovýchodě Ukrajiny, v Moldavsku, dále pak také v Sasku, v západním a jihozápadním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu, dále pak také v Belgii.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo ke zlepšení situace na severozápadě Čech, kde přetrvávaly nízké vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 18 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části Čech a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (23.8 – 29.8.2020) nás ovlivnila hlavně zvlněná studená fronta, která přinesla velké srážky. Méně srážek spadlo na západě a východě republiky (5-15 mm za týden). Naopak na zbytku území byly zaznamenány úhrny okolo 20-40 mm za týden. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno na Vysočině a to místy i nad hranicí 50 mm za týden. Denní maximální teploty se nejčastěji pohybovaly okolo 23-26 °C. Nejteplejším dnem byla středa, kdy se maxima dostala i nad hranici 30 °C. V sobotu se pak od západu začalo dosti ochlazovat. Noční teploty se už začaly dostávat občas pod hranici 10 °C. Nejchladnější ráno bylo to páteční. Po delší době se nám výrazněji rozfoukalo a to hlavně ve středu, kdy na mnoha místech byly zaznamenány i škody na majetku.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 31.8.2020) nejvíce srážek spadne v úterý. Další srážky by pak měly přijít díky studené frontě v neděli a pondělí. Jinak by mělo převládat slunečné počasí. Více srážek by mělo spadnout na Moravě a to až okolo 25-50 mm v dalších 10 dnech. V Čechách se předpokládá, že bude srážek méně a to nejčastěji do 15 mm za 10 dnů. Od čtvrtka by se nám mělo opět postupně oteplovat a čekají se maxima i okolo 25 °C, k mírnému ochlazení pak dojde počátkem příštího týdne. Díky intenzivním srážkám v minulých dnech a i těm očekávaným nepředpokládáme, že v dalších 10 dnech by se nějak zásadně objevila snížená půdní vlhkost v celém horizontu 0-100 cm a to dokonce ani na severozápadě republiky, kde jen slabě bude zůstávat v některých katastrech lehce horší situace v hlubších vrstvách 40-100 cm.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 16. září se předpokládá, že teploty vzduchu budou mít tendenci od čtvrtka k nadprůměrným hodnotám a to zhruba o 3 °C. Celkově příliš srážek není očekáváno (s výjimkou úterý 1. září)
V dalších 10 dnech nečekáme, že by se snížená půdní vlhkost v celém horizontu objevila, i když teploty budou nadprůměrné a srážek až na úterý příliš nebude. Za poslední delší období se profil velice dobře nasytil.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadnormální, pouze tento týden by měl být průměrný. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do poloviny září je cca 50–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Vysočině, v Jihomoravském kraji, Jeseníkách a ve Slezsku.
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do konce října je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.

30. srpen 2020

stáhnout zavřít
30. srpen 2020