Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace je navzdory existujícímu deficitu díky stále trvajícímu vegetačnímu klidu relativně dobrá. Přesto ale nelze přehlédnout pokračující horšení situace, které navíc přichází v době, kdy by mělo docházet k akumulaci vláhy. Stav půdní vlhkosti do 1 m zůstává prozatím výrazně horší oproti obvyklým hodnotám o nepříliš výrazné hodnoty, nicméně znepokojivý počíná být plošný rozsah a trvání deficitu. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 4. 3. v celém profilu na 3/4 území. Hlubší vrstva byla zasažena ze 7 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek března na 9/10 území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/2 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně vyskytují na 7% území prozatím, však předpokládáme, že jde o krátkodobé zhoršení situace, které se v nejbližších dnech díky vydatnějším srážkám zmírní.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem mírně pokleslo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 7% území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují 1/3 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy je sice mírný ale v zásadě zasahující všechny kraje ČR. Nejsilněji pak kraje Jihočeský a Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy a regionálně kraje Středočeský a Moravskoslezský. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice nepříznivá, ale na prognózy pro sezónu 2018 je relativně brzy. Nicméně vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispívá i absence sněhové pokrývky. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 4. 3. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 9/10 území ČR, nicméně i nadále je pouze méně než 1% území zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 25.2. Zprávy 135 zpravodajů z 54 okresů (viz. mapa níže) ukazuje na zmrzlý povrch půdy, který neumožnil půdní vlhkost odhadnout na většině území ale také první hlášení suché orniční vrstvy (v posledním týdnu na 5 lokalitách) a negativní bilanci jak v Čechách ale i na Moravě. V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, (např. okres Tábor, Strankonice a Chomutov kde stále přetrvává vodní deficit) což je i případ několika dalších okresů zvláště v jižních Čechách (Louny, Rakovník, Kladno, Jičín, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Uherské Hradiště Hodonín ale také Klatovy a Český Krumlov) Otázkou zůstává průběh srážek na počátku jara a doplnění zásoby vody v půdě, kde nemůžeme počítat se sněhovou pokrývkou
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k poklesu půdní vlhkosti ve vrstvě 0-20 cm na většině území, v ostatních hloubkách změny nebyly výrazné. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10-50 cm na 13 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (25.2.2018 – 3.3.2018) byla naše republika převážně pod vlivem mohutné tlakové výše nad Skandinávií a dostával se k nám mrazivý vzduch ze Sibiře. Ke konci týdne tlaková výše zeslábla a začala se prosazovat tlaková níže. Podle předpokladu byl minulý týden suchý, na většině území nebyly zaznamenány žádné srážky. Pouze lokálně se objevilo slabší sněžení, převážně na Šumavě. K dnešnímu dni leží od středních poloh většinou sněhová pokrývka do 5 cm. V Krkonoších a na Šumavě se ještě udržuje výška sněhové pokrývky nad 1 m. Týden byl abnormálně chladný. Přes den se málokdy dostávaly teploty nad -5°C. Ke konci týdne se projevilo mírné ochlazení a maxima byla od -5 do 0°C. V noci byly často minima mezi -11 až -18°C. Od pátku došlo k polevení mrazů a minimální teploty byly mezi -7 až -12°C. Vítr byl hlavně severovýchodních až východních směrů a po většinu týdne byl silnější převážně na Moravě.
Předpověď sucha a prognóza: V tomto týdnu (26. 2. – 4. 3. 2018) bude pokračovat příliv velmi studeného vzduchu ze severovýchodu až východu. Ke konci týdne tlaková výše nad Skandinávii zeslábne a začne se prosazovat tlaková níže a tím se změní charakter počasí. Co se týká srážek, tak nás bude čekat další suchý týden. Spadne většinou jen do 5 mm/týden. Během týdne to bude občasný poletující sníh, o víkendu v nižších polohách i smíšené přeháňky. Do čtvrtka se budou pohybovat denní maxima pod hranicí -5°C. V noci pak budou klesat nejčastěji na -10 až -15°C. V sobotu a neděli ale budou maxima již nad bodem mrazu a podle současného výhledu modelů mohou vyšplhat až k +5°C. V noci o víkendu budou padat teploty už jen k -5°C. V následujícím týdnu bude stále klesat půdní vlhkost a to hlavně v profilu 0-40 cm. Oproti obvyklému stavu v následujícím období budeme pozorovat podprůměrné hodnoty, proto velká část republiky bude spadat do kategorie počínajícího či mírného sucha. Výjimkou bude nadále oblast jižní Moravy, kde současný stav odpovídá podmínkám obvyklým. Nejhorší stav by se měl udržovat na Rakovnicku.
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše podprůměrné a doprovázené spíše průměrnými či dokonce podprůměrnými srážkami. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou zatím malý, nicméně zásoba vláhy ve sněhu je v nižších a středních polohách nedostatečná a nelze počítat s dalším doplněním vody v půdě z tajícího sněhu.
Existující deficit vláhy predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy a Dyje a Moravsko-slezský kraj k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku druhé březnové dekády. V případě středních a jižních Čech a střední Moravy se setkáváme s negativní prognózou až do počátku a v menší míře dokonce do konce měsíce dubna.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají zhoršení nasycení půdy na většině území ČR a současně mírný nárůst sněhové pokrývky na většině území, což se týká i střední Evropy. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém, západní Ukrajinou, Běloruskem ale také většinou jihovýchodní Evropy vykazují nadále poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. (V řadě míst se nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Naopak nedostatek vláhy nadále panuje na většině území Itálie, na jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží. Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné na většině sledovaného území zvláště pak v západní polovině ale také v ČR.
