9. červen 2024

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se v minulém týdnu skoro vůbec nezměnila, i nadále zde není sledováno riziko sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se snížila v oblastech, kde sucho bylo již sledováno. Vysoké stupně intenzity sucha jsou sledovány nadále v Krkonoších, východně od Prahy a v severním Slezsku.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje cca na 9 % území (půdní profil 0–100 cm). 

Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY se mírně snížil v oblasti západních Čech a od Frýdlantského výběžku po Krkonoše a východně od Prahy. Naopak k zlepšení stavu došlo v oblasti jižní Moravy a na Ostravsku (0–100 cm). V povrchové vrstvě (0–40 cm) je sledován mírný pokles stavu půdní vláhy v Čechách. Nejvyšší kladný stav zůstává na jižní Moravě, kde se oproti minulému týdnu stav zlepšil v hlubší vrstvě (40–100 cm). Na větší části území vyjma Jižní Moravy a západu Čech však stav zůstává stav deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje v západních Čechách a na jižní Moravě nadnormální vodnost, v Polabí však převažuje spíše normální stav a na severu Čech v oblasti Krkonoš místy pozorujeme již podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 09. 06. vyskytuje deficit na max. 22 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem mírně snížilo v oblasti středních a západních Čech a naopak k zlepšení došlo na území východní Moravy.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Na území České republiky je relativní nasycení na většině území v hodnotách mezi 40–90 %. Nižší nasycení je sledováno v Polabí zhruba okolo 40-70 %. Vyšší nasycení je sledováno v jižní polovině republiky.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Se mírně snížila především v západních a středních Čechách s výjimkou Šumavy. Nižší hodnoty jsou naopak sledovány na jižní Moravě, v severním Slezsku a Čechách a dále v Polabí. Zatímco vysoké nasycení je sledováno v Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě.

Dopady na vegetaci: RELATIVNÍ KONDICE VEGETACE se oproti minulému týdnu mírně zlepšila především v Čechách, zatímco zhoršení jsme sledovali spíše na východní Moravě. I nadále zůstává horší kondice vegetace v Čechách, lepší stav je sledován na Moravě a ve Slezsku.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 09. 06. Zprávy 154 zpravodajů ze 64 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u sledovaných skupin plodin.
V 16 okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a také v dalších 11 okresech jsou hlášeny ztráty na výnosech do 10 %. Zbytek hlášených okresů (27) nesleduje projevy sucha, nicméně 4 okresy však očekávají ztráty nad 30 %.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce převažuje normální spíše vlhčí stav půdy (47 % hlášení) až stav spíše sušší bez dopadů (24 % hlášení). Vrchní stav půdy se oproti minulému týdnu jeví už spíš jako vlhký (44 % hlášení) a mírně vlhký (27% hlášení). Velmi vlhký stav půdy je pozorován ve 21 % hlášení.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 09. 06. Hlášena je situace v 3 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V okresech nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci.

Situace ve střední Evropě: Hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY se mírně zlepšily především ve středu sledovaného území. Nejvyšší hodnoty jsou sledovány severovýchodně od České republiky a v Beneluxu. Nejnižší hodnoty se nachází na pobřeží moří, v Itálii, Maďarsku a v severním Srbsku.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vzrostly vlhkosti půdy ve vrstvě 0-60 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 a 10-50 cm na žádné stanici a v 50-100 cm na 8 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 64 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 38 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na jihozápadě Čech, nižší lokálně v Polabí, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (2.6 – 8.6.2024) byla situace hodně dynamická s častými přeháňkami a i vydatnějším deštěm. Srážek spadlo více na Moravě než v Čechách. Na severovýchodě republiky to bylo až 160 mm za týden. Na jižní Moravě pak okolo 40-80 mm. V Čechách to pak bylo okolo 10-25 mm/týden. V první polovině týdne bylo celkem chladno s denní maximální teplotou i pod 20°C. Pak se nám oteplilo na maxima okolo 22-25°C.

Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 10.6.2024) budeme nejdříve pod vlivem frontálního rozhraní, ale v druhé polovině týdne zasáhne do našeho počasí tlaková výše. Nejvíce srážek bude pravděpodobně během pondělí a po zbytek období se očekávají spíše jen přeháňky. Celkově může za 10 dnů napršet okolo 10-20 mm. V první polovině týdne budou maxima většinou jen okolo 20°C, ale poté se má začít oteplovat a o víkendu není vyloučeno, že se dostanou maxima k 25°C. Půdní vlhkost bude stále relativně vysoká a to hlavně v povrchové vrstvě do 40 cm i v horizontu dalších 10 dnů. Pokud se nezmění odhadované množství srážek, tak se ke konci období mohou objevit opět první kategorie sucha. V hlubších vrstvách nebude příliš změněný stav od toho současného. Tedy půdní profil bude stále sušší ve vrstvě 40-100 cm na východě Čech a severu Moravy.
Střednědobý výhled do 26. června předpokládá, že teploty vzduchu budou tento týden pod dlouhodobým průměrem, ale od víkendu by se měly dostat na obvyklé hodnoty. Srážky budou hlavně formou přeháněk.
Navazující dlouhodobý výhled až do 22. července předpokládá, že teploty vzduchu budou v červenci spíše jen průměrné.
Tento týden bude chladnější a zpočátku bude i hodně pršet. Postupně se začne počasí měnit, kdy se bude oteplovat a srážek bude ubývat. Půdní vlhkost v dalších 10 dnech bude stále většinou odpovídat obvyklým hodnotám.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.