Home Mapy Intenzita sucha

Intenzita sucha

Aktuální stav půdní vlhkosti vyjádřený v 7 bodové škále v kontextu vláhových poměrů v daném období mezi léty 1961-2010 v rozlišení 500 m.

29. červenec 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (22.7 – 28.7.2018) zažila republika tropický týden doprovázený intenzivními bouřkami. Většinou se nacházela v tlakové výši anebo v nevýrazném tlakovém poli. Podle předpokladu byly srážky většinou z bouřek. Intenzivnější byly hlavně na jižní Moravě. V Čechách převládaly oblasti, kde napršelo jen pár milimetrů, ale samozřejmě byly výjimky s úhrny okolo 40 mm/týden. Celý týden lze prakticky charakterizovat jako tropický, jelikož maximální teploty přesahovaly na mnoha místech hranici 30°C. Vláhový deficit v půdě opět zesílil a zasahuje podstatnou část území s výjimkou menších regionů na Znojemsku, Javornicku a Frýdecko-Místecku. Nejvýraznější je aktuálně deficit v případě krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického, dále pak ve významné části krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Středočeského. Na téměř polovině území přesahuje deficit 40 mm a na 10 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblasti východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a Mže. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý.

pokračovat >
22. červenec 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (15.7 – 21.7.2018) byla hlavně východní část republiky pod vlivem mohutné tlakové níže. Ta zasáhla republiku více než se v původní předpovědi předpokládalo. To znamenalo, že pršelo každý den, ale opět byly prostorové rozdíly značné. Nejvíce srážek spadlo v Beskydech, a to i přes 100 mm/týden. Na zbytku území se naměřené hodnoty srážek pohybovaly od 5-40 mm, přičemž více pršelo na východním okraji republiky. Vláhový deficit v půdě a jeho vývoj odráží prostorové rozložení srážek uplynulého týdne. Ke zlepšení situace došlo na východě, a především severovýchodě území, naopak na severozápadě se deficit mírně prohloubil. Nadále zasahuje podstatnou část území s výjimkou jihu Čech a do jisté míry jihu Moravy. Nejvýraznější je v případě krajů Pardubického, částečně Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského a také ve středních, severních a východních Čechách. Na více jak 1/č území přesahuje deficit 40 mm a na 7 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v regionu východních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řeky Moravy. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami, místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, Beneluxu, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >

15. červenec 2018

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (8.7 – 14.7.2018) přes nás přešla prvotně studená fronta a po zbytek týdne pak byla republika pod vlivem tlakové níže. Nejvíce srážek spadlo od úterý do čtvrtka. Během týdne napršelo nejčastěji mezi 10-30 mm. Více srážek se vyskytlo v Čechách, naopak na Moravě spadlo většinou pod 10 mm/týden. Nejvyšší úhrny byly zaznamenány v oblasti Krkonoš, a to dokonce až 70 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se směrem od severu částečně zmírnil. Nadále zasahuje podstatnou část území s výjimkou jihu Čech a do jisté míry jihu Moravy. Nejvýraznější je v případě krajů Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského a také ve středních, severních a východních Čechách. Na 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a na 8 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v regionu východních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řeky Moravy. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami, místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, Beneluxu, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >
8. červenec 2018

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (1.7 – 7.7.2018) vznikaly srážky hlavně díky bouřkové činnosti ve čtvrtek a pátek. Tomu odpovídá i velmi proměnlivé úhrny v rámci celé republiky. Nejvíce spadlo srážek na Břeclavsku, Hodonínsku a na Šumavě. Šlo většinou o menší lokality s úhrny okolo 20-40 mm/týden. Naopak na většině území republiky nepršelo vůbec nebo jen pár milimetrů. Vláhový deficit v půdě zesílil a zasahuje podstatnou část území s výjimkou jihu Čech a do jisté míry jihu Moravy. Nejvýraznější je v případě krajů Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského a také ve středních, severních a východních Čechách. Na 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a na 10 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích. Rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v regionu východních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řeky Moravy. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami, místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >

1. červenec 2018

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (24. 6. – 30. 6. 2018) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale v polovině týdne se k nám začala tlačit tlaková níže z jihovýchodu a východu. Nejvíce pršelo v jižních Čechách a to hlavně v jejich jižní polovině. V průměru se pohybovaly okolo 70 mm/týden. Dále vydatnější srážky byly i v Jeseníkách (50-70 mm/týden). Ve zbytku republiky nejčastěji napršelo od 15-30 mm/týden. Nejméně srážek bylo na západním okraji republiky a to nejčastěji do 10 mm/týden. Srážky zhruba odpovídaly týdenní předpovědi. Vláhový deficit v půdě je díky tomu viditelně mírnější, zvláště v povrchové vrstvě. Deficit ale i nadále zasahuje podstatnou část území s výjimkou jihu Čech a enkláv na severovýchodě ČR. Nejvýraznější je naopak v případě krajů Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského a také ve středních, severních a východních Čechách. Na 1/4 území přesahuje deficit 40 mm a 3% plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řeky Moravy. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >
24. červen 2018

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (18. 6. - 23. 6. 2018) došlo k výrazné změně charakteru počasí. Do čtvrtka byla naše republika pod vlivem tlakové výše, ale pak došlo k přechodu studené fronty ze čtvrtka na pátek, za kterou k nám začal proudit velmi chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Srážkově aktivnější období bylo od čtvrtka do soboty. Podle předpokladu v průměru se nevyskytovaly velké úhrny. Ty byly vyšší hlavně v severní části republiky. Nejvíce napršelo v Beskydech a Jizerských horách a to okolo 40-50 mm/týden. Na většině území republiky to bylo ale do 10 mm/týden. Vláhový deficit v půdě tedy opět narostl. Deficit zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na téměř 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a 6 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních Čech a zejména pak na Českomoravské vysočině. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.
pokračovat >

17. červen 2018

V uplynulém týdnu (10. 6. - 17. 6.2018) nás nejdříve ovlivňovala zvlněná studená fronta. Poté se naše republika dostávala většinou do nevýrazného tlakového pole. Srážky byly vázány hlavně na postup fronty, a proto jich nejvíce bylo od neděle do středy včetně. Celkové týdenní úhrn srážek zhruba odpovídal předpovědi. V jižní polovině Čech byly zaznamenány nejvyšší úhrny a to od 30-50 mm, lokálně i okolo 70 mm/týden. V severní polovině celé republiky spadlo nejčastěji od 15-30 mm/týden. Nejméně napršelo na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku, kdy byly úhrny do 10 mm/týden. Vláhový deficit v půdě se výrazně snížil. Deficit, ale nadále zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou lokálními bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na téměř 1/5 území přesahuje deficit 40 mm a 2,5 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy se přesunulo do východních Čech a na Českomoravskou vysočinu. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním deficitům na Slovensku a Maďarsku. Výraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >
10. červen 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (3.6 - 9.6.2018) jsme byli v nevýrazném tlakovém poli. Provázelo nás vesměs letní počasí s vysokými teplotami a častými bouřkami. Ty byly většinou hodně lokální, ale mohly způsobit i značné škody. Týdenní srážkové úhrny byly výrazně prostorově proměnlivé. Dá se říct, že na většině území byly úhrny velmi nízké a nebo nepršelo vůbec. To se dělo hlavně v jižní polovině republiky. Oproti tomu se vyskytovaly lokality s úhrny i okolo 70 mm. Vláhový deficit v půdě se díky relativně nízkým srážkám na většině území dosti citelně snížil. Deficit nadále zasahuje podstatnou část území s lokálními výjimkami, způsobenými povětšinou lokálními bouřkami. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na 1/3 území přesahuje deficit 40 mm a 5 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Nyní se jádro nedostatku vláhy přesunulo do východních Čech. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním deficitům na Slovensku a Maďarsku. Výrazné deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.
pokračovat >

3. červen 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (27. 5. - 3. 6. 2018) byla naše republika nejdříve pod vlivem tlakové výše rozkládající se nad severovýchodem Evropy. Od poloviny týdne se k nám ze západu začala tlačit mělká tlaková níže. Charakter počasí opět odpovídal spíše typickému letnímu průběhu. Vysoké teploty doprovázely intenzivní bouřky, které byly i nad větší části území. Na několika místech došlo k přívalovým povodním a škodám na majetku. Jak předpovědní modely předpokládaly, tak byla řada míst, kde vůbec nebo jen velmi málo zapršelo a do toho se vyskytly vysoké lokální úhrny. Celkově nejvíce bouřek bylo na severovýchodě republiky. Naopak na velké části jižní Moravy nepršelo vůbec. Málo srážek bylo také v Polabí a také v okresech Pelhřimov, Tábor, Písek, Příbram a Benešov. Vláhový deficit v půdě se díky těmto srážkám navzdory letnímu charakteru počasí dramaticky nezvýšil, ale současně nedošlo ani k jeho zásadnímu zmírnění v některých již déle postižených oblastech. Deficit nadále zasahuje podstatnou část území na východ od Prahy. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravsko-slezského, Olomouckého a Jihomoravského a také ve středních a východních Čechách. Na 1/5 území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (cca 3%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Nyní se jádro nedostatku vláhy přesunulo do východních Čech. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky v řadě profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě po dlouhé době nenacházíme neobvykle nízké hodnoty na území ČR. Výrazné deficity pozorujeme ale na většině území severního a jižního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

pokračovat >
27. květen 2018

Shrnutí
V uplynulém týdnu (20. 5. - 26. 5. 2018) byla naše republika pod vlivem nevýrazné tlakové výše a počasí mělo charakter vesměs letní, tedy s častým výskytem intenzivních bouřek, které lokálně rozvodnily některé toky a způsobily materiální škody. Nejvíce srážek spadlo ve středu a ve čtvrtek. V obou případech byly zasaženy hlavně Čechy. Lokální úhrny v bouřkách dosahovaly i 50 až 70 mm/den. Celotýdenní úhrn srážek byl velmi rozmanitý. V některých místech nepršelo vůbec a nebo jen do 5 mm/týden. Naopak na jihu, jihozápadě až západě Čech to bylo až 120 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na střední a severní Moravě, východních Čechách a v severních Čechách. Předpovědní modely se v rozložení srážek a i následovného sucha příliš ve svém týdenním výhledu netrefily. Je to za těchto situací zcela typické, jelikož bouřky se prakticky do správné lokality předpovědět nedají. Vláhový deficit v půdě se díky těmto srážkám snížil, zvláště na západě a na jihu Čech. Nicméně deficit nadále zasahuje podstatnou část území na východ od Prahy. Nejvýraznější je nadále v případě krajů Moravsko-slezského, Středočeského, a Jihomoravského kraje. Na 14% území přesahuje deficit 40 mm a na zlomku plochy (cca 1,5%) pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky, byť je situace lepší než v uplynulých 4 týdnech. Ve střední Evropě nadále sleduje nejnižší nasycení půdy tok Dunaje a kulminuje mj. v trojmezí Rakouska, Slovenska a právě v ČR. Výrazné deficity pozorujeme i na většině území Německa, Maďarska a ve východní Francii. Celkově se nasycení půdy na území střední Evropy v uplynulém týdnu opět snížilo dosti výrazně v severní polovině domény a v oblasti Balkánského poloostrova. Ve středu Evropy nebyl změny tak výrazné
pokračovat >